Weinmannia
 Weinmannia | |
|---|---|
.jpg) Weinmannia trichosperma s plody | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | šťavelotvaré (Oxalidales) |
| Čeleď | kunoniovité (Cunoniaceae) |
| Rod | Weinmannia L., 1759 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Weinmannia je rod rostlin z čeledi kunoniovité (Cunoniaceae). Jsou to dřeviny se zpeřenými nebo jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy v klasovitých nebo hroznovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména na jižní polokouli v mírném pásu a v tropických horách. Vyskytuje se v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Tichomoří, Madagaskaru a Novém Zélandu.
Rostliny byly v minulosti těženy zejména jako zdroj tříslovin a dřeva k výrobě dřevěného uhlí. Mají také význam v domorodé medicíně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci rodu Weinmannia jsou keře nebo stromy, některé druhy jsou šplhavé nebo rostou jako hemiepifyty. Mladé větévky jsou často v uzlinách poněkud zploštělé nebo ztlustlé. Listy jsou vstřícné (výjimečně přeslenité), přisedlé nebo řapíkaté, jednoduché nebo častěji lichozpeřené. Čepel listů je většinou na okraji zubatá. Střední žebro listu je u složených listů mezi jednotlivými lístky často křídlaté podobně jako řapík. Palisty jsou opadavé nebo vytrvalé, interpetiolární. Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo pětičetné, uspořádané v bohatých klasech nebo hroznech, někdy skládajících složená květenství. Květy jsou v květenství uspořádané jednotlivě nebo ve svazečcích. Kalich i koruna jsou za plodu opadavé nebo vytrvalé. Koruna je bílá, oranžová, červená nebo růžová. Tyčinek je 8 nebo 10. Nektáriový terč je kruhovitý nebo členěný v 8 či 10 laloků. Semeník je svrchní (výjimečně polospodní) a obsahuje 2 (výjimečně 3) komůrky se 2 až mnoha vajíčky. Čnělky jsou volné. Plodem je drobná, kožovitá, zobanitá tobolka pukající 2 chlopněmi. Semena jsou podlouhlá nebo ledvinovitá.[1][2] [3][4][5]
-
Listy Weinmannia sylvicola -
Bohatě kvetoucí Weinmannia racemosa -
Plodenství Weinmannia pinnata
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod Weinmannia zahrnuje asi 150 druhů. Rod má primárně rozšíření v mírném pásu jižní polokoule, v tropickém pásu roste zejména v horách.[6] Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu, v Karibiku, Tichomoří, jihovýchodní Asii, Novém Zélandu, na Madagaskaru a dalších ostrovech západního Indického oceánu. Nevyskytuje se v pevninské Africe a Austrálii.[5][7][8] V Americe roste asi 75 druhů, v jihovýchodní Asii a Tichomoří 40, na Madagaskaru a okolních ostrovech asi 40 druhů.[9] Z Nového Zélandu jsou udávány 2 druhy, W. sylvicola a W. racemosa.[8]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Weinmannia je největším rodem čeledi Cunoniacae. Je členěn do 5 sekcí:
- sekce Weinmannia – Amerika, Maskarény
- sekce Fasciculatae – jihovýchodní Asie a Tichomoří
- sekce Spicatae – Madagaskar, Komory
- sekce Inspersae – Madagaskar
- sekce Leiospermum – Tichomoří, Nový Zéland[9][10]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy jsou těženy pro dřevo místního významu. Je používáno zejména v truhlářství a na stavby a konstrukce. Řada druhů je velmi bohatá na třísloviny, což v minulosti vedlo k vykácení mnohých porostů podobně jako výroba dřevěného uhlí.[7]
Četné druhy jsou využívány v domorodé medicíně zejména jako adstringens na otevřené rány, při revmatismu a proti zánětům.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky)
- ↑ STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online.
- ↑ Flora of Panama: Cunoniaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1950, čís. 37.
- ↑ MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Cunoniaceae. Fieldiana. Oct. 1938, čís. 13(3) p.2.
- ↑ a b SOEPADMO, E.; SAW, L.G.; CHUNG, R.C.K. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume 4. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
- ↑ SKLENÁŘ, Petr; DUŠKOVÁ, Eva; BALSLEV, Henrik. Tropical and temperate: Evolutionary history of Páramo flora. Botanical Review. 2011, čís. 77.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 6. Berlin: Springer, 2004. Dostupné online. ISBN 3-540-06512-1. (anglicky)
- ↑ BRADFORD, Jason C. A cladistic analysis of species groups in Weinmannia (Cunoniaceae) based on morphology and inflorescence architecture. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 8(4). Dostupné online.
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Weinmannia na Wikimedia Commons 
Taxon Weinmannia ve Wikidruzích
