Wasterkingen
| Wasterkingen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°35′31″ s. š., 8°28′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 393 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Bülach |
  Wasterkingen Wasterkingen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,96 km² |
| Počet obyvatel | 560 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 141,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8195 |
| Označení vozidel | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wasterkingen je obec v okrese Bülach v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde 560[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec Wasterkingen leží v nejsevernější části okresu Bülach na pravém břehu Rýna, zvané Rafzerfeld, na hranicích s Německem. Obcí prochází silnice do německého Hohentengenu a nachází se na svahu masivu Kalten Wangen. Původně se skládala ze dvou seskupených vesnic, které se postupným rozrůstáním spojily. Z rozlohy obce tvoří 49,5 % zemědělská půda, 43,4 % lesy, 4,6 % zastavěné plochy a 2,0 % slouží dopravě. 0,5 % tvoří neproduktivní půda (stav k roku 2018).[2] Sousedními obcemi jsou Hohentengen v Německu a Hüntwangen a Wil ve Švýcarsku. Západně od obce probíhá hranice mezi Německem a Švýcarskem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1102 jako o Wastachinginu, který byl v té době součástí zemského panství Klettgau.[3] Vrchnostenskou příslušnost získala v roce 1408 hrabata ze Sulzu, zatímco nižší příslušnost drželi baroni z Tengenu a od roku 1496 město Curych. Od roku 1560 vlastnil většinu pozemků rod Rordorf z Curychu. V roce 1651 hrabě Johann Ludwig II. von Sulz prodal Rafzerfeld se všemi právy městu Curych.[3]
Jako zemědělská obec byl Wasterkingen závislý především na zemědělství a vinařství, od 17. století se zde provozovalo také podomácku vyráběné tkalcovství slámy. Od roku 1798 byl Wasterkingen obcí v okrese Bülach, od roku 1814 ve správním obvodu Embrach a od roku 1831 opět v okrese Bülach. K industrializaci nedošlo, ještě v roce 2005 bylo v obci 55 % pracovních míst v zemědělství. V letech 1870–1960 počet obyvatel trvale klesal a teprve od roku 1970 dochází opět k nárůstu počtu obyvatel, nyní především díky přílivu obyvatel, kteří za prací dojíždějí.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1634 | 1640 | 1709 | 1836 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 | |
| Počet obyvatel | 245 | 109 | 281 | 386 | 437 | 353 | 275 | 568 | 555 | 559 | 573 | 564 | 587 | |
V roce 2022 se 48,4 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 15,2 % k římskokatolické církvi a 36,5 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[4]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází mezistátní silnice z Německa do Švýcarska číslo 161, zvaná Badener Landstrasse. Napojení obce na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto. 5 kilometrů od obce prochází železniční trať Bülach–Schaffhausen, na které se nachází železniční stanice Hüntwangen-Wil a po které jezdí v pravidelném intervalu linky S-Bahn Curych, spojující obec jak s Curychem, tak Schaffhausenem.
Nejbližší dálnicí je A51 v asi 10 km vzdáleném Bülachu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wasterkingen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ Gemeindeporträt - Flächen [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d MÜLLER, Ueli. Wasterkingen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-12-21 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wasterkingen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
