Wartau

Wartau
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°4′50″ s. š., 9°29′20″ v. d.
Nadmořská výška	472 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
	Wartau Wartau, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,75 km²
Počet obyvatel	5 297 (31.12.2021)
Hustota zalidnění	126,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wartau.ch
PSČ	9476 Weite; 9476 Fontnas; 9477 Trübbach; 9478 Azmoos; 9479 Malans; 9479 Oberschan; 9479 Gretschins
Označení vozidel	SG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wartau je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přes 5 000 obyvatel. Dominantou obce je hrad Wartau, podle kterého je i pojmenována.

Geografie

Wartau tvoří místní části Azmoos, Trübbach, Weite, Oberschan, Malans SG, Gretschins a Fontnas. Kromě toho se zde nacházejí vesnice Plattis, Murris a Matug a několik alpských osad, například Palfries. Obecní správa Wartau sídlí v Azmoosu.

Obec Wartau leží na úpatí masivů Gonzens a Alvier. Wartau má rozmanitou krajinu se zachovalou flórou a faunou. Část hranice obce tvoří řeka Rýn, která je zároveň hranicí s Lichtenštejnskem.

Historie

V obci Wartau bylo nalezeno mezolitické naleziště, sídliště z neolitu a doby bronzové, spáleniště z doby železné, drobné nálezy z doby římské a stopy po raně středověkém dvorci. Hrad Wartau, postavený kolem roku 1225 na význačném vrchu St. Martinsberg (dnes Ochsenberg) a připomínaný v roce 1342 jako Wartow, tvořil spolu s Gretschins centrum panství, k němuž patřily statky Fontnas a Murris, přívoz Schollberg a církevní pozemky v Gretschins.^[1] V roce 1261 byl majitelem tvrze „Wart ob der Au“ šlechtic Heinrich von Wildenberg, fojt kláštera Pfäfers. Hrad Wartau a panství si sice po roce 1390 nárokovala hrabata Werdenberg-Sargans spolu s panstvím Sevelen, ale v roce 1399 přešly na hrabata Werdenberg-Heiligenberg. V roce 1414 přešly do rukou hraběte Fridricha VII. z Toggenburgu a v roce 1429 do rukou hraběte Bernharda z Thiersteinu, který přijal curyšské hradní právo a daroval tvrz Wartau městu. S prodejem hrabství Sargans Curychu, Lucernu, Uri, Schwyzu, Unterwaldenu, Glarusu a Zugu v roce 1483 přešla svrchovanost nad Wartau na tato panství. Hrabství, respektive v letech 1483 až 1798 panství Sargans, vykonávalo vrchnostenskou a nižší soudní pravomoc v soudní obci Wartau. Výjimku tvořila nižší soudní pravomoc v rámci panství Gretschins, které patřilo přímo k panství Wartau. V roce 1802 existovala několik měsíců republika Wartau a v roce 1803 se obec stala součástí nového kantonu St. Gallen a okresu Sargans. Od roku 1831 do roku 2002 patřila k okresu Werdenberg. Poslední Walserové, jejichž předkové se od 14. století usazovali na Matugerbergu (dnes Walserberg) a na Alp Palfries, se museli ve Wartau v roce 1827 naturalizovat.^[1]

Středověká doprava vedla rýnským přívozem z Trübbachu do Balzersu na císařskou silnici Feldkirch–Chur a přes Matug do Sargans. V letech 1491/92 vybudovala spolková města podél Rýna směrem k Sargans silnici Schollbergstrasse. Před rokem 1800 převládal díky Alpám chov dobytka. Úprava Rýna z roku 1862 a výstavba Werdenberského vnitrozemského kanálu v letech 1882–1886 umožnily využít i úrodnou říční nivu. Ještě na počátku 21. století hrálo alpské zemědělství a lesnictví důležitou roli. Pracovní místa vytvářela tkalcovna v Azmoosu, založená v roce 1866, a až 200 domácích dílen na výšivky, zejména v Oberschanu a Weite, železnorudný důl Gonzen, výstavba a provoz pevností Schollberg a Magletsch a technologický podnik v Trübbachu.^[1]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[1]
Rok	1809	1850	1900	1950	2000	2010	2015	2020
Počet obyvatel	1214	2097	3149	3316	4704	5043	5231	5383

Doprava

Se stanicemi Trübbach a Weite získalo Wartau v roce 1858 napojení na železniční trať St. Gallen – Chur. Obec má tedy železniční stanici v Trübbachu, která však již není v provozu. Namísto vlaků je obec obsluhována sítí autobusových linek společností Rheintal Bus a LIEmobil.

Od roku 1872 nahradil přívoz přes Rýn most.

Od konce 60. let 20. století je Trübbach napojen na dálnici A13 a je zde otevřený hraniční přechod do lichtenštejnského Balzers.

Osobnosti

Martina Hingisová (* 1980), švýcarská tenistka česko-slovenského původu, vyrůstala v obci Trübbach

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wartau na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d Wartau [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-08-23 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wartau na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky

[hls-1] Wartau [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-08-23 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (německy)

[1]