Vyšší odborná škola

Vyšší odborná škola (VOŠ) poskytuje absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách (VŠ) jsou obory vzdělání na vyšších odborných školách zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky. Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání. Podle České školní inspekce je v České republice 172 VOŠ (2023).^[1]

Vzdělávání na VOŠ je úspěšně zakončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Úspěšný absolvent VOŠ má též právo používat označení (neakademický titul) diplomovaný specialista (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou), stejně tak jako absolvent konzervatoře. Dosažený stupeň vzdělání na VOŠ je podle mezinárodních klasifikačních stupňů pro vzdělání – ISCED – 6, tedy na stejné úrovni jako bakalářské studium (VŠ), byť náročností absolvování odpovídá spíše mezistupni střední a vysoké školy. VOŠ jsou proto unikátní možností pro studenty, kteří mají zájem o další vzdělávání, ale vyhovuje jim spíše středoškolský systém vzdělávání bez takových nároků na samostudium jako je podmínkou vysokých škol. Vyšší odborné školy jsou zařazeny do českého vzdělávacího systému od roku 1995 a vzdělává se na nich přibližně 10 % absolventů – jejich postavení v rámci tohoto systému se tak řadí (obdobně jako u konzervatoří) mezi střední školy a vysoké školy.

Vzdělávání na VOŠ (i na konzervatoři) se v Česku řídí primárně dle školského zákona (tedy dle zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů), nikoli dle vysokoškolského zákona (zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů); též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku 2005 užívat stejného označení.

Školné

V ČR na VOŠ platí její studenti obvykle školné, a to nejen na soukromé VOŠ, ale i na škole veřejné (někdy nesprávně označované jako státní). Jedná se o jeden z podstatných rozdílů mezi vzdělávání na VOŠ a studiem na VŠ, kde se školné obvykle na veřejných vysokých školách neplatí (státní vysoké školy jsou pak pouze policejní a vojenské) – oblast vysokých škol primárně upravuje vysokoškolský zákon. Školné se na VOŠ platí zpravidla dvakrát za školní rok, a to jednou na začátku zimního (nejpozději do 15. října) a jednou na začátku letního semestru (nejpozději do 15. února). Výši školného na veřejné VOŠ upravuje školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů), konkrétně pak části vyhlášky ministerstva školství č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb., je stanoveno následující školné dle vzdělávacích programů.

Vzdělávací programy ve skupinách oborů vzdělání	Výše školného za akademický rok
Umění a užité umění	5 000 Kč
Zemědělství a lesnictví	4 000 Kč
Veterinářství a veterinární prevence	4 000 Kč
Gastronomie, hotelnictví a turismus	4 000 Kč
Publicistika, knihovnictví a informatika	2 500 Kč
Právo, právní a veřejnosprávní činnost	2 500 Kč
ostatní (např. ekonomické, zdravotnické obory atd.)	3 000 Kč

Vzdělávání na vyšší odborné škole

Vzdělávací program (obor)

VOŠ obvykle poskytuje jeden vzdělávací program, který musí být akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ve srovnání s většinou vysokých škol (resp. s univerzitami) není VOŠ členěna na fakulty a nenabízí více vzdělávacích programů (oborů vzdělání). Vzdělávací program však může být rozdělen na více zaměření. Studenti jsou členěni obvykle do skupin v počtu minimálně 10 studentů, maximálně však 40 studentů.

Hodnocení a způsob zkoušení

Hodnocení a způsob zkoušení jsou podobné jako na vysoké škole (tam se užívá zpravidla standardní klasifikační systém ECTS), s rozdílem se však hodnotí i formou průběžného hodnocení. Dále formou zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky. Zápočet má obvykle písemnou formu, zkouška formu ústní. Hodnotí se podobně jako na vysoké škole (1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl/a). Stejnými známkami se hodnotí i absolutorium.

Docházka

Na rozdíl od většiny vysokých škol se vyžaduje od studenta větší docházka a účast na většině přednáškách, seminářích, cvičeních, včetně odborné praxe. Ty jsou nezbytné i k získání zápočtu nebo připuštění ke zkoušce ve zkouškovém období. Při vysoké absenci studenta (bez lékařského doložení nepřítomnosti) není zpravidla možné získat zápočet nebo složit zkoušku. Toleruje se obvykle jen 10 % lékařem neomluvené absence (dle pravidel a řádu konkrétní školy) a vysoká absence je často důvod k dobrovolnému nebo nedobrovolnému ukončení studia.

Absolutorium

Ukončení VOŠ je formou absolutoria, které řádně probíhá jeden den, většinou v měsíci červnu (záleží na škole), opravné absolutorium v měsíci odlišném. Student skládá zkoušku z maximálně tří odborných předmětů, z cizího jazyka a obhajobou absolventské práce. Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Celkové hodnocení absolutoria oznámí studentovi předseda zkušební komise v den složení této zkoušky a po jejím složení získá osvědčení o absolvování studia, diplom a vysvědčení o absolutoriu. K těmto dokladům je na většině VOŠ automaticky vydáván tzv. Europass obsahující výpis předmětu, zkoušek a zápočtů jak v české tak i v anglické verzi.

Vyšší odborné školy udělují svým absolventům neakademický titul „diplomovaný specialista“ (zkratka DiS., je uváděna za jménem a oddělena čárkou). Toto označení má právní základ ve školském zákoně.^[2] Toto označení udělují svým absolventům také konzervatoře.^[3]

Spolupráce s vysokými školami

Pro úspěšné absolventy VOŠ též v rámci stávající české legislativy je umožněno zkrátit si případné další studium na vysokých školách (v bakalářském studijním programu, který jinak obvykle trvá 3-4 roky). Po úspěšném ukončení studia na vyšší odborné škole je tedy možné v případě zájmu nastoupit na bakalářské studium přímo do vyššího ročníku vysokých škol. Tuto možnost dává současné znění zákona o vysokých školách. (Po absolvování bakalářského studia je tedy možné i případné další studium na VŠ v navazujícím magisterském studijním programu či event. následně i v doktorském programu.)

Paragraf 49 odst. 3 vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) totiž říká, že vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.

Existující spolupráce mezi veřejnými VOŠ a VŠ nebo univerzitami

V praxi to znamená, že v České republice již existují vysoké školy, které přijímají absolventy vyšších odborných škol přímo do vyššího ročníku bakalářského studia. Těchto škol zatím není mnoho (odstavec 3 není pro vysoké školy závazný), nicméně lze předpokládat, že jejich počet se bude postupně zvětšovat.

Tuto možnost umožňují zpravidla soukromé vysoké školy, kde průměrně zkrácené bakalářské studium vychází na 50-60 tisíc Kč; některé tyto soukromé školy – soukromé firmy – však nemusí být zřízeny podle českého práva, tedy mít povolení příslušného orgánu ČR, ale fungují jako pobočky zahraničních vysokých škol, pro uznání takovéhoto zahraničního vzdělávaní pak existuje proces tzv. nostrifikace.

V optimálním (ideálním) případě je tedy možno vystudovat vyšší odbornou školu (DiS.) a bakalářské studium (Bc.) za čtyři roky (např. pro studium v rámci ekonomického zaměření); obvyklá délka zkráceného studia je v délce 3 nebo 4 semestrů, určitá část obou studií však může být do jisté míry značně duplicitní. Některé veřejné vyšší odborné školy mají přímo uzavřenou s vysokou školou rámcovou smlouvu o snadnějším přechodu svých absolventů ke studiu na dané vysoké škole.

Zdravotnické obory vzdělání

Od září 2017 se v Česku počítá s tím, že by zdravotnický personál pro pozici zdravotní sestry potřeboval absolvovat standardní 4 roky na střední škole zdravotnické (s maturitou) s následnou nástavbou absolvovanou právě na vyšší odborné škole v rámci intenzivního kurzu (3. ročník), což by mělo změnit dosavadní systém, kdy je místo toho potřeba vystudovaný bakalářský studijní program (3-4 roky studia na vysoké škole). Počítá se s tím, že by tento navržený model 4 + 1 měl rovněž napomoci ke zvýšení počtu zdravotních sester v ČR, kterých v posledních letech ubývá.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Česká školní inspekce: Vyhledávání školy / VOŠ
↑ Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 101. Dostupné online.
↑ Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 89. Dostupné online.
↑ Zdravotním sestrám by místo vysoké školy měla stačit střední. Plus rok studia. Česká televize [online]. 2016-09-09 [cit. 2016-09-10]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

[1] Česká školní inspekce: Vyhledávání školy / VOŠ

[2] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 101. Dostupné online.

[3] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 89. Dostupné online.

[4] Zdravotním sestrám by místo vysoké školy měla stačit střední. Plus rok studia. Česká televize [online]. 2016-09-09 [cit. 2016-09-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]