Vulkanismus
Vulkanismus[pozn. 1] nebo také povrchový či extruzivní magmatismus[zdroj?] je souhrn projevů vnitřní energie planety, který se vyznačuje zejm. pronikáním plynů a magmatu (ve formě lávy či pyroklastik) na povrch, a to jak na souši, tak i na mořském dně. Může při něm docházet k doprovodným jevům, např. zemětřesením (Ta jsou však většinou menšího rozsahu, protože mají mělce položené hypocentrum.), tepelné metamorfóze okolních hornin, laharům a povodním, samostatným výronům plynů ve formě fumarol, solfatar či mofet nebo případně dalším projevům spojeným s uvolňováním geotermální energie.
Vulkanismus je obvykle spojen se vznikem extruzivních magmatických hornin (vulkanitů). Je zároveň také reliéfotvorným procesem, při kterém vznikají nové tvary zemského povrchu jako například sopky a vulkanická pohoří, lávové proudy, příkrovy a kupy, lávová jezera, aj.
Nicméně za určitých podmínek nebo na jiných tělesech sluneční soustavy nemusí být vulkanismus nutně spojen s výstupem roztaveného magmatu. Můžeme se tak setkat s bahenními sopkami, asfaltovými sopkami, nebo sopkami tvořenými směsí vodního ledu a různých solí, tedy projevy kryovulkanismu.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Projevy vulkanismu na Zemi jsou nejčastěji vázány na okraje litosférických desek (rifty, subdukční zóny) či na místa tzv. hot spot. Nad těmito oblastmi pak vznikají sopky.
Vulkanismus byl pozorován i na jiných planetách než je Země a to například na Marsu, kde se nacházejí obrovské štítové sopky, či na měsíci Io, kde se do dneška nacházejí aktivní sopky. Vulkanismus je spojen také se vznikem terestrických planet a měsíců s pevným povrchem, kdy byl aktivní během rané fáze jejich formování.
S vulkanismem je spojen i ekonomický význam, protože mnoho velmi významných ložisek rudných i nerudných surovin je vázáno na vulkanické oblasti.
V dějinách Země
[editovat | editovat zdroj]V průběhu dějin naší planety se vyskytovala období extrémně silné sopečné aktivity, například v druhohorách - Karnská pluviální epizoda a činnost související se vznikem Dekkánských trapů (před 233 a 67 miliony let resp.)[1][2] Výrazná vulkanická činnost mohla hrát v dějinách planety Země významnou roli ve vývoji života a biosféry.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český výraz sopečná činnost může být zavádějící. V geomorfologii je chápán jako synonymum pro magmatismus obecně[zdroj?] (tedy vulkanismus i plutonismus dohromady).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.osel.cz/11375-karnska-pluvialni-epizoda.html
- ↑ https://www.osel.cz/9417-dekkanske-trapy.html
- ↑ Richard E. Ernst, Alexander J. Dickson & Andrey Bekker (2020)(editors). Large Igneous Provinces: A Driver of Global Environmental and Biotic Changes. Geophysical Monograph. 255 (First Edition). doi: 10.1002/9781119507444.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JAKEŠ, Petr. Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-772-5
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Horká skvrna – místo vývěru magmatu mimo okraje litosférických desek
- Magma – žhavá tavenina v hloubi Země
- Magmatická hornina – hornina vzniklá krystalizací magmatu
- Ohnivý prstenec – pás sopek táhnoucí se z Jižní Ameriky přes Kamčatku, Japonsko a Filipíny
- Láva – magma na povrchu
- Sopečná erupce – výron magmatu ze sopky
- Sopečné jezero – jezero vzniklé vulkanickou činností
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vulkanismus na Wikimedia Commons
