Přeskočit na obsah

Vrchní, prchni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vrchní, prchni!)
Vrchní, prchni
Malá část děje se odehrávala i u Vřídla v Karlových Varech.
Malá část děje se odehrávala i u Vřídla v Karlových Varech.
Základní informace
Jiný názevVrchní, prchni![1][2]
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka88 min
Žánrfilmová komedie
NámětZdeněk Svěrák
ScénářZdeněk Svěrák
RežieLadislav Smoljak
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJosef Abrhám
Libuše Šafránková
Eliška Balzerová
Zuzana Fišerová
Zdeněk Svěrák
… více na Wikidatech
ProdukceJan Balzer
HudbaJaroslav Uhlíř
KameraIvan Šlapeta
KostýmyHelena Dubová
StřihJiří Brožek
ZvukJiří Pavlík
Výroba a distribuce
Premiéra9. ledna 1981
Produkční společnostFilmové studio Barrandov
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Vrchní, prchni na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchní, prchni (uváděno také s vykřičníkem Vrchní, prchni![1][2]) je československá filmová komedie z roku 1980, kterou natočil režisér Ladislav Smoljak. Autorem námětu a scénáře je Zdeněk Svěrák. V hlavních rolích manželů Vránových vystoupili skuteční manželé Josef Abrhám a Libuše Šafránková. Film patří mezi nejoblíbenější české komedie všech dob.

Pražského knihkupce Dalibora Vránu (Josef Abrhám) si jednoho dne v pohostinství spletou s vrchním číšníkem. Z důvodu své neveselé finanční situace (postižené zejména nutností platit alimenty svým minulým partnerkám) bere Dalibor příležitost pevně do rukou a stává se z něj falešný vrchní; čas od času si obleče smoking, přijde do lokálu, zkasíruje několik hostů a vzápětí se vytratí. Aby doma vysvětlil náhle zvýšené příjmy, vydává se za úspěšného barového houslistu. Nějakou dobu se mu daří, i díky střídání lokalit a několika namaskováním. Pohár však začne přetékat v Karlových Varech, kde na něj skuteční vrchní uspořádají kolonádní hon – falešný vrchní jim však uteče a ještě stihne nenuceně zkasírovat hosty v opuštěných provozovnách.

Nakonec Dalibor doplatí na svého vloudilého souseda pana Pařízka (Zdeněk Svěrák), který v něm pozná podobu s falešným vrchním; Dalibor Vrána je Bezpečností následně dopaden ve svém knihkupectví a usvědčen podle svého podpisu na stvrzenkách.

Symboly filmu jsou tříkolové vozítko Velorex a píseň Severní vítr (hudba a zpěv J. Uhlíř, text Z. Svěrák); k nejznámějším scénám patří testování funkcí Pařízkovic nové škodovky („stěrače stírají, klakson troubí“) a Vránovo předstírání před vlastní manželkou, že je inženýr Králík („Vypadá jako Vrána, ale je to Králík!“).

Josef Abrhám Dalibor Vrána
Libuše Šafránková Helena Vránová
Zdeněk Svěrák soused Pařízek
Jiří Kodet spolužák Rudy Vyskočil
Dagmar Patrasová Manuela, Rudyho slečna
Jiří Hálek třídní profesor Přikryl
Eliška Balzerová prodavačka Věra
Zuzana Fišerová prodavačka Libuše Douchová
Karel Augusta bratranec Ludva
Miroslav Vladyka Robert, čerstvý inženýr
Bedřich Prokoš právník, otec inženýra
Gabriela Wilhelmová teta inženýra
Milada Ježková stará paní Váchová
Ilja Racek opilec v motorestu
Jaroslava Kretschmerová svatebčanka v Ústí
Miloslav Štibich knihkupecký personalista Bechyně
Jana Altmannová spolužačka Marková
Václav Mareš spolužák Jelínek
Jana Březinová spolužačka Pecháčková
Jan Kašpar vrchní U Žáby
Jan Hraběta vrchní v Ústí
Ivan Pokorný vrchní v Rotisserii
Jiří Knot vrchní ve Valdštejnské vinárně
Jaroslav Weigel rozčílený vrchní
Jiří Lír rozčílený host
Hana Čížková zákaznice se zájmem o milostný román
Pavel Vondruška klavírista v Dubonnetu
Milan Klacek vrchní v Dubonnetu
Ivan Wiesner uhrovitý mladík (mluví Martin Velda)
Stanislava Bartošová soudkyně
Daniela Bakerová Erna Pařízková
Filip Smoljak Pařízkových syn Evžen
David Smoljak vedoucí výpravy ve Špindlerově Mlýně
Ladislav Smoljak psovod; hlas v předzahrádce u Vyskočilů
Josef Koudelka host s odkrvenou rukou
Jaroslav Vozáb ředitel hotelu Savoy
Jiří Bednář spolužák Valenta
Karel Šíp spolužák
Iva Hercíková spolužačka Richterová
Boris Rösner vyšetřovatel Bačák
Jan Kuželka tlouštík
Vlasta Žehrová slečna vrchního v Rotisserii
Renata Mašková nevěsta
Zdeněk Zelenka ženich
Ladislav Trojan otec nevěsty
Jana Vychodilová matka nevěsty
Václav Kotva svatebčan – strýček
Vladimír Hrabánek Bukač
Alexej Pyško nadstrážmistr VB
Jan Vávra policista

Tvůrci a štáb

[editovat | editovat zdroj]
  • Režie: Ladislav Smoljak
  • Námět a scénář: Zdeněk Svěrák
  • Dramaturg: Václav Šašek
  • Kamera: Ivan Šlapeta
  • Produkce: Jan Balzer
  • Hudba: Jaroslav Uhlíř
  • Nahrál: Filmový symfonický orchestr (řídil Štěpán Koníček), Orchestr Karla Vágnera
  • Návrhy kostýmů: Helena Dubová (ve filmu si také zahrála roličku „zmalované slečny“)
  • Stavby: Jan Oliva
  • Zvuk: Jiří Pavlík
  • Střih: Jiří Brožek
  • Masky: Vladimír Petřina
  • Pomocní režiséři: Drahomíra Králová, Jan Kubišta
  • Vedoucí výpravy: Karel Kočí
  • Dále spolupracovali: Eliška Moulisová (asistentka režie), Václav Helliman (II. kameraman), Václav Eisenhamer, Kateřina Schauerová a Zdena Černá (zástupci vedoucího produkce), Boris Halmi (II. architekt), Helena Matušková (skript), Petra Barochová (vedoucí kostymérka), Miloslav Mirvald (fotoreportér)

Produkční a technické údaje

[editovat | editovat zdroj]

Návštěvnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Film se stal po snímku Postřižiny druhým nejnavštěvovanějším českým snímkem roku 1981. V českých kinech jej v tom roce vidělo 1 284 704 diváků, ve slovenských pak 109 931 diváků.[3]
  • Od své premiéry v lednu 1981 až do 31. prosince 1987 vidělo film v českých kinech v rámci 9 264 představení celkem 1 530 726 diváků.[4]
  • Od své premiéry v lednu 1981 až do 31. prosince 1991, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 9 381 představení celkem 1 533 393 diváků.[5]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Scenárista Svěrák si v roli knihkupce Vrány představoval Petra Nárožného; režisér Smoljak jej ale odmítl s odůvodněním, že je Nárožný vnímán jako prvoplánový komik a šílenec. Požadoval „někoho míň předvídatelného“ a tak roli nabídl Josefu Abrhámovi,[6] se kterým už měl zkušenost z několika předchozích filmů. Nárožného tato ztracená příležitost údajně velmi mrzela a následně vyvinul snahu vymanit se ze své jednorozměrné škatulky cholerika – přešel ze Semaforu do Činoherního klubu a začal se uplatňovat v širší paletě charakterů.[7]

Ladislav Smoljak ve filmu obsadil do malých roliček všechny své čtyři potomky, manželku Dagmar i maminku Terezii.

Ústřední píseň Severní vítr nebyla původní součástí scénáře, teprve režisér Smoljak si do filmu objednal píseň se „zlatokopeckou tematikou“. Zdeněk Svěrák napsal text, a hudbu jeho osvědčený skladatel Jaroslav Uhlíř. Ten nakonec píseň i nazpíval, poté co nabídku odmítl Pavel Bobek.[8]

Proslulá facka, kterou Libuše Šafránková vrazí svému muži ve scéně s „inženýrem Králíkem“, původně nebyla ve scénáři, šlo o okamžitý herecký nápad.[9]

V 1. a 5. díle zábavného pořadu Veselé příhody z natáčení vyprávějí Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák mystifikační historky ze zákulisí vzniku filmu.

  1. a b Stěrače stírají, ostřikovače stříkají... už 40 let. Výročí komedie Vrchní, prchni!
  2. a b Menšík, Brodský, Bohdalová a další! Proč je vystřihli z legendární komedie Vrchní, prchni?
  3. Filmová distribuce v roce 1981 v ČSR. Zpravodaj československého filmu. Praha: Československý filmový ústav, březen 1982, roč. 8, čís. 11, s. 10–12. ISSN 0862-4712. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 262. 
  5. BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 465. 
  6. RODRIGUEZ, Veronika. Zdeněk Svěrák: Humor mám po tátovi, po mamince se dojímám. Fotografie Pepa Dvořáček; Kultura. Právo. Borgis, 27. březen 2022. Dostupné online [cit. 2022-04-16]. ISSN 1211-2119. 
  7. Petr Nárožný: Ta role byla moje! Tak proč Abrhám?. Blesk.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  8. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Tajemství Jaroslava Uhlíře: zpěvákem se stal proti své vůli | Sedmička.cz. TÝDEN.cz [online]. 2019-12-19 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  9. Facka z Vrchní, prchni! ve scénáři nebyla: Jak spolu hráli Šafránková a Abrhám?. Kafe.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Monografie
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film VI. 1981–1993. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2010. 699 s. ISBN 978-80-7004-141-3. 
  • BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. 
Články v periodikách
  • ČERMÁK, Luděk. Vrchní, prchni!. Záběr. Praha: Panorama, 6. březen 1981, roč. 14, čís. 5, s. 4. ISSN 0139-7664. 
  • PETANA, Miloš. Znevšedňování všednosti. Scéna. Praha: Panorama, 27. únor 1981, roč. 6, čís. 4, s. 4. Dostupné online. ISSN 0139-5386. 
  • FRÜHAUF, Jiří. S Ladislavem Smoljakem nejen o filmu Vrchní, prchni. Kino. Praha: Panorama, 10. únor 1981, roč. 36, čís. 3, s. 8–9. ISSN 0323-0295. 
  • RICHTEROVÁ, Ivana. Vrchní, prchni! po cimrmanovsku. Tvorba. Praha: Rudé právo, 28. leden 1981, čís. 4, s. 19. ISSN 0139-5513. 
  • KLIMENT, Jan. Diváku, neprchej!. Rudé právo. Praha: Ústřední výbor KSČ, 22. leden 1981, roč. 61, čís. 18, s. 5. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  • VYDROVÁ, Ladislava. Vrchní, prchni!. Květy. Praha: Rudé právo, 25. prosinec 1980, roč. 30, čís. 52, s. 42–43. ISSN 0023-5849. 
  • VYDROVÁ, Ladislava. Vrchní, prchni!. Obrana lidu (týdeník). Praha: Naše vojsko, 25. říjen 1980, roč. 39, čís. 43, s. 10. Dostupné online. ISSN 0231-6218. 
  • VYDROVÁ, Ladislava. Vrchní, prchni!. Československý voják. Praha: Naše vojsko, 17. říjen 1980, roč. 29, čís. 21, s. 51. Dostupné online. ISSN 0009-0751. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]