Volodymyr Javorivskyj
Volodymyr Javorivskyj | |
---|---|
Narození | 11. října 1942 Kryžopilský rajón |
Úmrtí | 16. dubna 2021 (ve věku 78 let) Kyjev |
Místo pohřbení | Bajkovův hřbitov |
Povolání | novinář, spisovatel, politik, básník a scenárista |
Alma mater | Oděská univerzita |
Témata | prozaik a novinář |
Ocenění | Jubilejní medaile k 25. výročí nezávislosti Ukrajiny Řád za zásluhy 3. třídy |
Politická příslušnost | Baťkivščyna Komunistická strana Sovětského svazu |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volodymyr Olexandrovyč Javorivskyj (ukrajinsky Яворівський Володимир Олександрович; 11. října 1942 – 16. dubna 2021[1]) byl ukrajinský spisovatel a politik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 11. října 1942 ve vesnici Teklivka ve Vinnycké oblasti. V roce 1963 absolvoval obor „Ukrajinský jazyk a literatura“ na Oděské národní univerzitě I. I. Mečnikova.
Pracoval jako redaktor oděského rozhlasu, korespondent redakce několika novin („Záporožská pravda“), scenárista lvovské televize, literární konzultant, referent Svazu spisovatelů Ukrajinské SSR, zástupce šéfredaktora časopisu „Vitčyzna“ („Vlast“). Příslušník Svazu spisovatelů Ukrajiny a Svazu novinářů Ukrajiny.
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1981 až 1990 byl členem KSSS. Byl jedním ze zakladatelů ukrajinského opozičního hnutí, tzv. RUCHu. Od roku 1989 stál v čele Kyjevské koordinační rady RUCHu. Po získaní nezávislosti několikrát kandidoval do ukrajinského parlamentu za různé demokraticky orientované politické strany. Naposledy byl členem Bloku Julie Tymošenko. Stál v čele parlamentního výboru pro kulturu a duchovnost.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád za zásluhy III. třídy (Ukrajina, 23. srpna 2005)[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Volodymyr Javorivskyj
Sbírky povídek
[editovat | editovat zdroj]Sbírky esejů
[editovat | editovat zdroj]- 1975 Крила вигострені небом (Křídla nabroušená nebem)
- 1977 Тут, на землі (Tady, na zemí)
- 1980 І в морі пам'ятати джерело
- 1985 Право власного імені (Právo na vlastní jméno)
- 2002 Що ж ми за народ такий? (Co jsme to za divný národ?)
Novely
[editovat | editovat zdroj]- 1984 З висоти вересня (Z výšky září)
- 1984 Вічні Кортеліси (Věčné Kortelisy – oceněn státním vyznamenáním T. H. Ševčenka)
Romány
[editovat | editovat zdroj]- 1978 Ланцюгова реакція (Řetězová reakce – o stavbě Černobylské atomové elektrárny)
- 1979 Оглянься з осені (Ohlédni se z podzimu)
- 1980 Автопортрет з уяви (Autoportrét podle představy)
- 1988 Марія з полином у кінці століття (Marie z Černobylu)
- 2000 Криза (Krize)
Vyšlo v češtině
[editovat | editovat zdroj]- Volodymyr Javorivskyj: Marie z Černobylu, Odeon, Praha 1989; přeložila Dagmar Dvořáková
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volodymyr Javorivskyj na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Яворівський Володимир Олександрович na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ ЗАКРЕВСКАЯ, София. Умер украинский политик и писатель Владимир Яворивский. obozrevatel [online]. 2021-04-17 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.