Vojtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik používaných k léčbě hybných poruch, objevená českým dětským neurologem Václavem Vojtou. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory.

Na základě studií[zdroj?] léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa (především na okostici kostí a fascie). Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, k pravidelnému hlubokému dýchání, k upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.

Účinnost Vojtovy metody nebyla jasně prokázaná[1][2], metoda si získala popularitu primárně ve Střední Evropě, současně se považuje za alternativní medicínu[3].

Teoretický podklad Vojtovy metody[editovat | editovat zdroj]

Metoda je založena na znalosti vývoje pohybových vzorců během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka je určen geneticky, probíhá zcela automaticky a je pokračováním vývoje v děloze.

Vývojová kineziologie se zabývá motorickým vývojem dítěte a dává terapeutovi pravidla k rozpoznání ideální hybnosti dítěte. Znalost vývojové kineziologie je přínosem nejen pro rehabilitaci pohybových poruch v pediatrii, ale má své nezastupitelné místo i v rehabilitaci dospělých.

Terapeutický systém Václava Vojty zahrnuje tři modely (polohy k vyvolání reakce stimulací příslušných bodů):

  • model, který se aktivuje v poloze na břiše se nazývá reflexní plazení
  • model aktivovaný z polohy na zádech se nazývá reflexní otáčení
  • model aktivovaný z polohy na obou kolenou se nazývá 1.pozice

Prostřednictvím terapeutických modelů reflexního plazení, reflexního otáčení a první pozice a odpovídajících bodů (aktivačních zón) vyvolává terapeut u pacienta svalové souhry. Tyto svalové souhry jsou identické se svalovými souhrami, které pozorujeme u dětí během jejich motorického vývoje ve věku do jednoho roku.

Cílem není naučení pacienta otáčení či plazení, ale vyvolání, případně obnovení vrozených svalových vzorců, které jedinci umožňují kvalitní motoriku, sebeobsluhu a lokomoci (stoj a chůzi).

Diagnózy vhodné k terapii Vojtovou metodou[editovat | editovat zdroj]

Děti[editovat | editovat zdroj]

Dospělí[editovat | editovat zdroj]

  • cévní mozková příhoda
  • periferní paréza
  • bolesti související s páteří
  • skolióza
  • periartritida – bolestivé rameno
  • stavy po úrazech míchy
  • jiná neurologická onemocnění

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. D'AVIGNON, M.; NORÉN, L.; ARMAN, T. Early physiotherapy ad modum Vojta or Bobath in infants with suspected neuromotor disturbance. Neuropediatrics. 1981-08, roč. 12, čís. 3, s. 232–241. PMID: 7027073. Dostupné online [cit. 2024-04-25]. ISSN 0174-304X. DOI 10.1055/s-2008-1059654. PMID 7027073. 
  2. BRANDT, S.; LØNSTRUP, H. V.; MARNER, T. Prevention of cerebral palsy in motor risk infants by treatment ad modum Vojta. A controlled study. Acta Paediatrica Scandinavica. 1980-05, roč. 69, čís. 3, s. 283–286. PMID: 7376854. Dostupné online [cit. 2024-04-25]. ISSN 0001-656X. DOI 10.1111/j.1651-2227.1980.tb07079.x. PMID 7376854. 
  3. Broad Operational Definition of Complementary, Alternative, and Integrative Medicine: List of Therapies | Cochrane Complementary Medicine. cam.cochrane.org [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VALCHÁŘOVÁ, Petra. Vojtova metoda (Bakalářská práce 2013). [s.l.]: Univerzita Tomáš Bati ve Zlíně (UTB ve Zlíně), Fakulta humanitních studií, Ústav porodní asistence, akademický rok 2012/2013, 2013. 67 s.