Vojtěch Sucharda
| Vojtěch Sucharda | |
|---|---|
 Vojtěch Sucharda (před r. 1927) | |
| Narození | 16. ledna 1884 Nová Paka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. října 1968 (ve věku 84 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | sochař, restaurátor, loutkář, řezbář a učitel |
| Manžel(ka) | Anna Suchardová-Brichová |
| Děti | Anna Podzemná-Suchardová |
| Příbuzní |
|
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Sucharda (16. ledna 1884 Nová Paka – 31. října 1968 Praha-Bubeneč) byl český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z uměleckého rodu Suchardů z Nové Paky, ve kterém se umělecké nadání dědilo z generace na generaci už od jeho praděda Jana. Loutkářství se vyučil v závodě svého otce Antonína Suchardy mladšího (1843–1911) a v roce 1899 přesídlil do Prahy. V roce 1905 absolvoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu.[1]
Po absolutoriu spolupracoval na sochařských dílech svého bratra Stanislava, např. na pomníku Františka Palackého.[1] Fantově budově nádraží Franze Josefa, Nové radnici. Od roku 1907 spolupracoval s architektem Kamilem Hilbertem na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Pro katedrálu vytvořil na 250 novogotických hlavic sloupů, vyřezávanou truhlu, několik kamenných plastik a dva vysoké reliéfy znázorňující stavitele dómu na průčelí stavby. Vojtěch Sucharda pracoval i na výzdobě několika kostelů a staveb po celých Čechách. Od roku 1913 se podílel mimo jiné i na sochařské výzdobě pražského paláce Koruna.
Za 1. světové války padl po čtyřech měsících služby do ruského zajetí,[1] byl deportován do Nižního Novgorodu. Do Prahy se vrátil až roku 1918, další rok strávil jako voják na Slovensku.
V roce 1908 se oženil se svou spolužačkou z Uměleckoprůmyslové školy Annou Brichovou, s níž v roce 1920 založil divadlo V říši loutek (od roku 1928 Říše loutek).[1] Divadlo mělo sídlo nejprve na Letné, od roku 1928 v Ústřední knihovně hl. města Prahy. Jako principál souboru, režisér i loutkoherec zde pak působil čtyři desítky let, vytvořil 350 loutek a výpravu pro 137 her. V letech 1954 až 1956 režíroval celkem 20 her. Jako vedoucí souboru skončil v roce 1956 pro sluchovou chorobu.[2]
V letech 1912, 1936 a 1948 se Vojtěch Sucharda podílel na rekonstrukcích Staroměstského orloje v Praze,[1] pro který vytvořil dvanáct nových sošek apoštolů. Některé jeho restaurátorské zásahy ovšem byly při rekonstrukci orloje v roce 2018 odstraněny jako nepřípustné.[3] Během své práce na orloji ukryl do sochy svatého Tomáše v hliníkové tubě od doutníku několikastránkový dopis, kde svoji práci na sochách popisuje. Dopis byl objeven během rekonstrukce orloje v roce 2018.[4] V poválečném období byl také autorem návrhu na celkovou modernizaci výtvarného řešení Staroměstského orloje, který nebyl nikdy realizován.
S manželkou Annou, roz. Brichovou[5] měl dvě dcery – Annu (1909–1996) a Olgu (1911).[2] Po smrti své ženy v roce 1944 se roku 1947 podruhé oženil s pražskou Němkou Alžbětou Balkovou, kadeřnicí Městských divadel na Vinohradech, která 10 let v divadle Říše loutek upravovala paruky.[2]
Vojtěch Sucharda zemřel v Praze–Bubenči 31. října 1968. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově v Nové Pace.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
- dostavba katedrály sv. Víta, Pražský hrad
- výzdoba chrámu sv. Jana Nepomuckého, Štěchovice
- výzdoba chrámu sv. Jiljí, Nymburk
- výzdoba chrámu sv. Petra a Pavla, Mělník
- výzdoba muzea, Hradec Králové
- 12 sošek apoštolů na Staroměstském orloji
- plastiky pro palác Koruna na Václavském náměstí
- pomníky padlým obětem války
- výzdoba budovy Hlavního nádraží v Praze
- pomník Františka Palackého v Praze
- kopie barokní kašny v pražské Loretě
- dřevořezby pro pražský kapucínský klášter
- loutky divadla Říše loutek
- busta Charlotty Garrigue Masarykové v Praze
- pomník vojenského pilota Vincence Komendy v Pičíně u Příbrami
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SUCHARDA, Vojtěch, sochař, LD. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vojtěch Sucharda | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Orloj na půl roku zakryje lešení. Dřívější restaurátor nepochopil význam soch, říká jeho správce. Aktuálně.cz [online]. 2018-01-14 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ POLÁK, Michal. Svatý Tomáš na orloji skrýval dopis sochaře Suchardy. Píše v něm, jak chtěl památku přestavět. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-08 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 518
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 518
- Vojta Sucharda, český sochař, 1978, Novotný J.A., kat. 26 s., soupis díla, vyd. KDHMP, GHMP, Podkrkonošské muzeum v Nové Pace, Praha, Nová Paka
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Sucharda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Sucharda
- Vojtěch Sucharda v informačním systému abART
- ARTMUSEUM.CZ - Vojtěch Sucharda Archivováno 2. 2. 2007 na Wayback Machine.
- KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
