Vojtěch Sapík
Vojtěch Sapík | |
---|---|
sochař Vojtěch Sapík | |
Narození | 8. dubna 1888 kolonie Kamenec ve Slezské Ostravě Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. července 1916 (ve věku 28 let), 4. července 1916 (ve věku 28 let) nebo 5. srpna 1915 (ve věku 27 let) Boratim pod Dubnem Ruské impérium |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sochař a medailér |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Sapík (* 8. dubna 1888, kolonie Kamenec[1] ve Slezské Ostravě – 5. července 1916, Boratim pod Dubnem[2], Ukrajina) byl český sochař a medailér.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v chudé rodině v někdejší hornické kolonii Kamenec ve Slezské Ostravě. V útlém dětství mu zemřela maminka a tři sourozenci. Ve čtrnácti se začal učit štukatérem ve firmě Ladislava Jirotky a krátce také u olomouckého sochaře Hladíka. Odtud společně s bratry odešel do Prahy ke známé pražské štukatérské firmě Štrunc a Mára. Zároveň studoval na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Josefa Drahoňovského (1906–1909) a u prof. Stanislava Suchardy (1909–1912). Od roku 1909 byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy.[3]
Po opuštění školy veřejně kritizoval výuku. Byl úspěšný v soutěžích na sochařské zakázky a získal řadu stipendií. V roce 1911 zvítězil v soutěži o sportovní cenu Národních listů a získal stipendium, které mu umožnilo navštívit Paříž a ateliér Antoine Bourdella. Roku 1913 díky dalšímu stipendiu pobýval v Itálii a na ostrově Capri se setkal s T. G. Masarykem a Maximem Gorkým. Vytvořil zde také portrét Maxima Gorkého.
Těsně před válkou byl pozván do bulharského Slivenu aby zhotovil pomník místního národního hrdiny z bojů proti Turkům Hadžiho Dimitara. V lednu 1915 narukoval k 31. zeměbraneckému pluku z Uničova. V té době pracoval na návrhu pomníku padlým v Těšíně a snažil se u vídeňského ministerstva války získat místo ve zvláštním oddělení pro umělce, aby nemusel na frontu, ale ještě v létě odcestoval do Haliče. Nějaký čas se mu dařilo zůstávat v zázemí improvizovaného ateliéru, kde měl pracovat na bustě císaře Františka Josefa I. pro důstojnickou jídelnu. Padl na ruském bojišti v Haliči v době Brusilovovy ofenzivy u obce Boratimi pod Dubnem 5. července 1916.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Realizace
[editovat | editovat zdroj]- 1908 Jan Amos Komenský, Ostrava Svinov
- 1908 Nová doba, Vědění a busta Jana Amose Komenského, někdejší měšťanská škola (dnes Fakulta umění Ostravské univerzity) na ul. Podlahova, Ostrava
- 1908 Vzdělání, tympanon na průčelí ZUŠ Dobroslava Lidmily, Ostrava Svinov
- ? (1894–1920) Píle a Moudrost, fasáda školy (dnes součást Janáčkovy konzervatoře) na ul. Žerotínova, fasáda Střední umělecké školy na ul. Poděbradova, Moravská Ostrava
Známá díla (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1911 Madona
- 1911 Gabriela Preissová
- 1912 Dáma v klobouku, Památník národního písemnictví[5]
- 1912 Ferdinand Laub, Kinského zahrada
- 1913 Žena chystající se ke koupeli, Matka kojící dítě, Památník národního písemnictví
- 1913 Maxim Gorkij, Památník národního písemnictví
- 1914 Alberto Vojtěch Frič
- 1912–1915 prémie Umělecké besedy: Antonín Dvořák, Josef Mánes, Jaroslav Vrchlický (glazovaná keramika), Památník národního písemnictví
- četné návrhy na pomníky: Bedřich Smetana (1911/12), památník bitvy na Bílé hoře (1912/13), Jan Žižka (spolu s Čeňkem Vořechem, 1913)
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava
- ↑ Vojenský historický ústav, Kartotéka padlých v 1. světové válce – Sapík *1888
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 123
- ↑ Český rozhlas: Slavní Češi - Vojtěch Sapík
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 79
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
- Kateřina Janásová, Korespondence Vojtěcha Sapíka. In: Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm: vlastivědný časopis Nový Jičín: Muzeum Novojičínska Roč. 29, č. 1-4 (2012), s. 42-49.
- Eva Petrová, Umělecká beseda 1863 – 2003, Život, 1 (22), 2005, s. 23-27
- Hartmann, Antonín. Vojta Sapík. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 17 s., [26] s. obr. příl. Nové prameny; sv. 14.
- Katalog 17. členské výstavy MSVU, posmrtné výstavy díla ostravského sochaře Vojtěcha Sapíka, Moravská Ostrava 1934
- Rada Vlastimil, Jubilejní výstava Umělecké besedy 1933, kat. 51 s., Umělecká beseda, Praha 1933
- Moderní galerie v Praze, kat. 80 s., Moderní galerie, Praha 1926
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Sapík na Wikimedia Commons
- Český rozhlas: Slavní Češi - Vojtěch Sapík. Tři verze smrti talentovaného sochaře, 2016
- Vojtěch Sapík v informačním systému abART
- Ostravské sochy: Vojtěch Sapík
- Lumír Král: Vojtěch Sapík a A. Vojtěch Frič
- Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische Dokumentation: Sapík, Vojtěch (1888-1916), Bildhauer und Medailleur