Vojenský převrat v Mali 2020
| Vojenský převrat v Mali | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 18. srpna 2020 | ||
| Místo | Mali | ||
| Souřadnice | 12°44′48″ s. š., 8°4′17″ z. d. | ||
| Výsledek | |||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Vojenský převrat v Mali je státní převrat v Mali provedený částí maliské armády dne 18. srpna 2020.
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Mali se od roku 2012 nacházelo ve svízelné situaci. Po svržení prezidenta Amadou Tourého vypukla válka proti separatistickým Tuaregům z Azavadu, která brzy přerostla v konflikt s radikálními islamisty z Al-Káidy a Islámského státu. V červenci 2020 došlo k rozsáhlým protestům proti prezidentovi Ibrahimovi Boubacarovi Keïtovi, které si vyžádaly nejméně 11 mrtvých a 150 zraněných.[2]
Průběh
[editovat | editovat zdroj]V pozdních hodinách 18. srpna 2020 vojenské oddíly skupiny pojmenované Národní výbor pro spásu lidu zajaly malijského prezidenta Keïtu, ministerského předsedu Boubou Cissého a další představitele vlády.[3] Prezidenta poté přinutily rozpustit parlament a podat abdikaci. Jako důvod převratu byla uvedena snaha zabránit pádu země hlouběji do chaosu. Pučisté poté přislíbili uspořádání voleb v „rozumném časovém rámci“.[1] Keïta byl držen na vojenské základně Kati nedaleko hlavního malijského města Bamako.[3] Skupina M5-RFP stojící za protesty proti Keïtově vládě puč podpořila.[3]
Ke konci září 2020 byl novým přechodným prezidentem ustanoven penzionovaný plukovník Bah Ndaw, který obratem jmenoval přechodným ministerským předsedou Moctara Ouaneho.[4]
Mezinárodní reakce
[editovat | editovat zdroj]Mnohé státy a mezinárodní organizace převrat odsoudily.[1]
- Mezinárodní organizace
Organizace spojených národů – Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Keïty a všech dalších zadržených.[1]- Hospodářské společenství západoafrických států pozastavilo členství Mali v organizaci a uzavřelo hranice členských států se zemí. Vyslalo také delegaci s cílem obnovit v zemi konstituční demokracii.[1]
- G5 Sahel vyzvala k propuštění Keïty a ostatních představitelů.[5]
Evropská unie – Evropský komisař pro průmysl Thierry Breton uvedl, že EU bude trvat na včasných volbách.[1]
- Státy
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h DIALLO, Tiemoko. Mali soldiers promise elections after coup condemned abroad [online]. Reuters.com, 2020-08-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURKE, Jason. Mali protesters turn to populist imam Mahmoud Dicko to end cycle of corruption [online]. The Guardian, 2020-07-18 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c DIALLO, Tiemoko. Mali president resigns after detention by military, deepening crisis [online]. Reuters.com, 2020-08-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARTZ, Diane. U.S. welcomes transitional government in Mali. Reuters [online]. 2020-10-04 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEWIS, David. West Africa's G5 Sahel force calls for release of Mali president [online]. Reuters.com, 2020-08-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CROSSLY, Gabriel. China, on Mali president resignation, says opposes regime change by force [online]. Reuters.com, 2020-08-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenský převrat v Mali 2020 na Wikimedia Commons
