Vodní 3 (Tábor)
| Měšťanský dům | |
|---|---|
 nárožní pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika, klasicismus |
| Výstavba | středověk |
| Přestavba | 18. století |
| Poloha | |
| Adresa | Vodní 144/3, Tábor, Tábor,  Česko |
| Ulice | Vodní |
| Souřadnice | 49°24′47,92″ s. š., 14°39′32,29″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37744/3-4617 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšťanský dům s adresou Vodní 3 se nalézá v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2 z 31. 8.1961),[1] v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům čp.144, stojící na nepravidelném lichoběžníkovém pozemku p. č. 173 o výměře 218 m²,[2] má v obvodových zdech středověké základy. V roce 1532 vyhořel, jako velká část domů v centrální části města, protože až do 16. století bylo základní stavební surovinou dřevo.[3] Paradoxně tak ničivé požáry z let 1525–1559 pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, a uplatnění nových architektonických prvků.[4][5]
Také dům čp. 144 byl v letech 1574–1589 přestavěn. K domu patřil i pivovar, nacházející se v sousedním domě (čp. 145). Během 17. stol., po založení městského pivovaru na hradě (roku 1612) všechny menší pivovary ve městě definitivně zanikly (znárodnění v roce 1948 mj. zrušilo právo várečné i pivovaru na hradě ). Od roku 1661 byl dům zpustlý. Na konci 18. stol. se velká světnice používala jako bratrská modlitebna, také zde občas hrála kočující divadelní společnosti.[6]
V roce 1858 proběhla úprava oken a dveří, v roce 1916 menší stavební úpravy celého domu. V roce 1933 byla ve dvoře přistavena prádelna. Mezi lety 1966–1974 proběhla oprava fasády, byla zřízena koupelna v 1. patře, v mázhauzu vybourány vestavěné příčky a upraven vstup do domu. Poslední oprava fasády proběhla v roce 1989.
Dvorek je vymezen ohradní zdí s brankou a vraty. Je vybetonován, a do jeho rohu je v současné době vestavěn sklad.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Dům je jednopatrový, nárožní. Situován je v místě křížení ulic, s hlavním čtyřosým průčelím na severní straně, které vrcholí obloučkovým štítem, na jihu navazuje na sousední dům čp.145. Na západním průčelí je rovněž obloučkový štít. Je zde zachovalá klasicistní fasáda s nadokenními římsami, a gotický lomený portál v severním průčelí. V přízemí při nároží najdeme zazděný lomený portál s okoseným kamenným ostěním.
Ve východním traktu v přízemí je řada klenutých prostor. Dvě místnosti jsou zaklenuty křížovou klenbou, další místnost je zaklenuta vysokou hřebínkovou klenbou. V západním traktu je vstupní síň s křížovými hřebínkovými klenbami, dnes rozdělená. V patře domu, v prostorách bývalé modlitebny, je ojedinělá vysoká hvězdicová hřebínková klenba na čtvercovém půdoryse. Dvě další místnosti v patře mají na stropě jednoduché štukové zrcadlo, po obvodu zdobené fabiony. V domě jsou zachovány dveře z přelomu 19. a 20. stol., jedno nebo dvoukřídlé, dřevěné, často s původním kováním, plné kazetové, nebo z části prosklené, s dřevěnými obložkami, u některých dveří jsou obloženy i dveřní otvory, obložkami s kazetovými výplněmi.
Sklepní prostor je zaklenutý kamennou valenou klenbou s otisky bednění.
Kulturní památka
[editovat | editovat zdroj]Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 37744/3-4617 – měšťanský dům.[7] Dům je v soukromém vlastnictví. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[8] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[5]
Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Tato centrální část města, ve které stojí také dům Vodní 144/3, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60 %, ve vlastnictví obce 32 %), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami a sgrafity).[9]
Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jakými je např. i dům Vodní 3, a i proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Katastr nemovitostí.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Info-česko.cz. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie.lysahora.cz. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-12.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
- ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
- ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
- MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
- BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
- THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920