Vnitřní město (Bratislava)

Vnitřní město ;
	Bratislavské Hlavní náměstí
Poloha
Souřadnice	48°8′37″ s. š., 17°6′30″ v. d.
Stát	Slovensko
	Vnitřní město
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa vnitřního města (Innere Stadt) z roku 1905

Vnitřní město je část Bratislavy uvnitř bývalých městských hradeb, tj. původní vlastní město Bratislava.

Název

Označení „vnitřní město“ se používalo i jako oficiální administrativní označení, a to (přinejmenším) v 18. století a až do roku 1848. V roce 1848 bylo totiž k Bratislavě administrativně připojeno Podhradie a při této příležitosti bylo mimo jiné jedno předměstí přejmenováno na Nové Město a Vnitřní město (něm. Innere Stadt) přejmenováno na Staré město (něm. Altstadt; 1921–1930 nazývané I. okres Staré město, 1930–1949 I. okres). Pojem Staré město zahrnuje výrazně širší území než jen vnitřní město.

Poloha

Vnitřní město nezahrnuje dunajské nábřeží (patřilo k předměstím), Podhradie (kam patří Vydrica a Zuckermandel) ani Bratislavský hrad, který byl oddělen od města vodním příkopem, který se nacházel zhruba v místech dnešní Staroměstské ulice.

V současnosti ho ohraničuje na západě Staroměstská, na severu Kapucínská ulice, Hurbanovo náměstí a Náměstí SNP, na východě Kamenné náměstí a na jihu Hviezdoslavovo náměstí a Gorkého ulice.

Charakteristika

Je to historická část Bratislavy mezi historickými městskými hradbami s obrannými věžemi a baštami a mezi čtyřmi bývalými městskými branami, kterými byly Michalská brána, Laurinská brána, Rybářská brána a Vydrická brána. Dnes tvoří část městské části Staré Město a je to turisticky nejnavštěvovanější část města, obsahující četné kulturní a historické památky. Jeho rozloha je pouze okolo 0,2 km². Dodnes se zachoval původní půdorys, ulice a náměstí v téměř původní podobě. Sídlily zde významné instituce, bývalá uherská šlechta, byly zde korunováni králové a jistý čas zde zasedal Uherský sněm.

Ulice

Následuje přehled ulic a náměstí a jejich historických názvů platných v roce 1900 (názvy se předtím i potom mnohokrát měnily). První úřední pojmenování ulic v Bratislavě se objevilo v roce 1879 (od roku 1890 povinně dvojjazyčné německé a maďarské), ale ulice byly pojmenovány už dříve. Maďarské názvy ulic se před rokem 1879 vyskytovaly velmi vzácně (zpravidla jen pro pár nejvýznamnějších ulic), jinak byly všechny názvy německé resp. dříve i latinské.

Název	Historický název 1900
Název	Německý	Maďarský
Baštová	Basteigasse	Rekész utca
Bílá	Corvinusgasse	Corvinus utca
Farská	Pfarrgasse	plebán utca
Františkánská	Franziskanergasse	Barát utca
Kapitulská	Kapitelgasse	Káptalan utca
Klariská	Klarissergasse	Klarussa utca
Klobučnícka	Hutterergasse	(Kis) Kalapos utca
Kostolná	Rathhausgässchen	Városház utca
Laurinská ulice	Lorenzerthorghasse	Lőrinckapu utca
Michalská	Michaelergasse	Mihályutca
Na vršku	Berg (e) lgasse	domb utca
Nedbalova	Hummelgasse	Hummel utca
Panská	Langegasse, Herrengasse, Szilágyigasse (od 1901)	hosszú út, Szilágyi Dezső utca (od 1901)
Podjezd	Schwiebbogen	Boltív
Prepoštská	Pázmánygasse	Pázmány utca
Radniční	Rathausgasse	Városház utca
Sedlářská	Sattlergasse	Nyerges utca
Uršulínska	Ursulinengasse	Orsolya utca
Úzká	Zwingergasse	szukam utca
Ventúrska	Venturgasse	Ventur utca
Zámečnická	Rómergasse	Romero Florence utca
Zelená	Grünstüblgasse	Zöldszoba utca

Náměstí

Název	Historický název
Název	Německý	Maďarský
Františkánské náměstí	Franziskanerplatz	Ferenciek tér
Hlavní náměstí	Hauptplatz	fotr
Primaciálne náměstí	Batthyányplatz	Prime tér
Rudnayovo náměstí	Domplatz	Székesegyház tér
Chlebový trh (dnes část Náměstí SNP)	Brodplatz	kenyér piace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vnútorné mesto (Bratislava) na slovenské Wikipedii.

Literatura

Tivadar Ortvay: Ulice a náměstí Bratislavy - Staré Město, Albert Marenčin - Vydavatelství PT, 2006, 244 s. ISBN 80-89218-12-1

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.