Vltavská kaskáda
.jpg)
Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno).
Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.
Přehled přehrad
[editovat | editovat zdroj]| Říční km | Přehradní jezero |
Výstavba | Nadmořská výška [pozn. 1] m |
Rozloha km² |
Délka km |
Šířka km |
Maximální hloubka m |
Objem tis. m³ |
Vodní elektrárna |
Plavební komora |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 329,540 | Lipno I | 1952–1959 | 725,6 | 48,70 | 48,0 | 10,0 | 21,5 | 306 000 | VE Lipno I | není |
| 319,120 | Lipno II | 1952–1959 | 563,4 | 0,33 | 7,0 | 11,5 | 1 685 | VE Lipno II | není | |
| 210,390 | Hněvkovice | 1986–1992 | 370,1 | 2,68 | 27,0 | 21 100 | VE Hněvkovice | dokončena v r.2010 | ||
| 200,405 | Kořensko | 1986–1991 | 353,6 | VE Kořensko | PK Kořensko | |||||
| 144,700 | Orlík | 1954–1966 | 353,6 | 27,30 | 68,0 | 74,0 | 720 000 | VE Orlík | PK Orlík[pozn. 2] | |
| 134,730 | Kamýk | 1956–1962 | 284,6 | 1,95 | 10,0 | 17,0 | 12 800 | VE Kamýk | PK Kamýk | |
| 91,694 | Slapy | 1951–1954 | 270,6 | 13,92 | 43 | 58,0 | 270 000 | VE Slapy | PK Slapy[pozn. 3] | |
| 84,440 | Štěchovice | 1937–1945 | 219,4 | 1,14 | 9,4 | 22,5 | 11 200 | VE Štěchovice | PK Štěchovice[pozn. 4] | |
| 71,325 | Vrané | 1930–1936 | 200,1 | 2,51 | 13,0 | 9,7 | 11 100 | VE Vrané | PK Vrané |
Historie
[editovat | editovat zdroj]První jezy na Vltavě byly stavěny už za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost.
V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III. odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.
První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli.
Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi[1].
Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi. [2]
Vedlejšími přínosy jsou usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody a dále vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje též ovlivnit splavnost Labe pod Mělníkem.
Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1.[3] Taky technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.
Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad; ukončila taky tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze už Vltava v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá, zatímco v létě je v ní naopak voda pro koupání příliš chladná.
Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven Kostel svatého Bartoloměje v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Retenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy Archivováno 7. 6. 2013 na Wayback Machine..
- ↑ Plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno.
- ↑ Výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
- ↑ původně i s propustí pro vory
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vltavská kaskáda [online]. Povodí Vltavy [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984
- ↑ Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 [online]. Povodí Vltavy. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Elektrotechnika v Praze. Praha: Elektrotechnický svaz československý, 1930. Dostupné online. - kapitola Středovltavské vodní elektrárny, s. 26–28.
- FRYŠ, Josef: Vltavská kaskáda - Nový život staré řeky. Obrazová publikace o stavbě, historii i současnosti všech devíti vodních děl Vltavské kaskády. Vydalo nakladatelství Universum 2022. 272 stran. ISBN 978-80-242-8511-5
- Fryš, Josef: Co zůstalo pod hladinou vltavské kaskády. Obrazový příběh proměny vltavských břehů. Vydalo nakladatelství Universum 2024. 200 stran. ISBN 978-80-284-0168-9
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltavská kaskáda na Wikimedia Commons - Vltavská kaskáda Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine. (stručný přehled na webu Povodí Vltavy)
- Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Potenciál splavnění vltavské vodní cesty (CityPlan spol. s r. o. 2004–2005)
