Přeskočit na obsah

Vladimir Voronin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir Voronin
Prezident Moldavska
Ve funkci:
7. dubna 2001 – 11. září 2009
Předseda vládyVasile Tarlev
Zinaida Greceanîi
PředchůdcePetru Lucinschi
NástupceMihai Ghimpu (prozatímní)
Ministr zahraničních věcí Moldavska
Ve funkci:
17. února 1989 – 24. května 1990
Předseda vládyIvan Calin
Petru Pascari
PředchůdceGheorghe Lavranciuc
NástupceIon Costaș
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana komunistů Moldavské republiky
Komunistická strana Sovětského svazu

Narození25. května 1941 (83 let)
Corjova
DětiOleg Voronin
Alma materAkademie společenských věd při ÚV KSSS
K.G. Razumovsky Moscow State University of Technology and Management
Ruská akademie státní služby
Akademie managementu Ministerstva vnitra Ruska
Profeseekonom a politik
Náboženstvípravoslaví
OceněníVelký řád krále Tomislava
Řád Stara planina
Řád svatého blahověrného velikého knížete Dmitrije Donského 1. třídy
Řád Spasitele
Řád svatého pravověrného knížete Daniila Moskevského
… více na Wikidatech
CommonsVladimir Voronin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Nikolajevič Voronin (* 25. května 1941, Corjova, Moldavská SSR) je moldavský politik a bývalý prezident Moldavska (2001 až 2009).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

V 1961 vystudoval Kišiněvské družstevní učiliště. Pracovní činnost začal ihned po ukončení učiliště a to na pozici vedoucího pekárny v Criuleni. Od 1966 po 1971 působil ve funkci ředitele Dubasarské velkopekárny. V 1971 absolvoval Celosvazový potravinářský institut. Později pracoval ve státní správě.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Voronin je členem Strany komunistů Moldavské republiky za kterou byl v roce 2001 zvolen prezidentem a svůj mandát v roce 2005 obhájil.

V dubnu 2009 se vyslovil proti demonstracím studentů, kteří nesouhlasí s vítězstvím komunistické strany ve volbách. 12. května 2009 byl zvolen do čela moldavského parlamentu, čímž si i po odstoupení z prezidentské funkce hodlá udržet moc v zemi. Opozice tuto volbu bojkotovala. Na 28. května byla naplánována volba příští hlavy státu, dosavadní premiérce a kandidátce vládnoucích komunistů Zinaidě Greceanîiové chyběl ku zvolení jeden hlas. Druhé kolo volby plánované na 28. května bylo (oficiálně z důvodu církevního svátku) odloženo na 3. června.

I tato volba byla neúspěšná. V souladu s ústavou musel být parlament rozpuštěn a byly vypsány nové parlamentní volby. Ty se konaly 29. července 2009, a přestože v nich opětovně zvítězili komunisté, ztratili v parlamentu nadpoloviční většinu a opozice je odhodlána vytvořit koalici bez jejich účasti. Patová politická situace však v zemi nekončí, neboť ani komunisté, ani opozice nemají dostatek hlasů pro zvolení nového prezidenta, který jediný je oprávněn jmenovat nového premiéra a vládu.

Vladimir Voronin oznámil 11. září 2009 v televizním projevu, že odstoupil z prezidentské funkce a předal moc nekomunistické, prozápadně orientované opozici.[1] Jeho dočasným nástupcem se stal předseda parlamentu Mihai Ghimpu.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Воронин, Владимир Николаевич na ruské Wikipedii.

  1. http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/moldavsky-komunisticky-prezident-predal-moc-opozici/397112 Moldavský komunistický prezident předal moc opozici
  2. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  3. Владимир Воронин награжден орденом "Крест Спасителя" - высшей государственной наградой Греции. ru.interlic.md [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 
  4. Odluka o odlikovanju Njegove Ekselencije Vladimira Voronina, Predsjednika Republike Moldove, Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  5. ПРАВДЫ», Комсомольская правда | Сайт «Комсомольской. Президент Молдовы встретился со своим болгарским коллегой. KP.MD - сайт «Комсомольской правды» [online]. 2009-03-12 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]