Vladimir Ravnihar
| Dr. Vladimir Ravnihar | |
|---|---|
 Vladimir Ravnihar, foto z počátku 20. stol. | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Senátor Jugoslávie | |
| Ve funkci: 1932 – 1935 | |
| Starosta Lublaně | |
| Ve funkci: 1935 – 1935 | |
| Předchůdce | Dinko Puc |
| Nástupce | Juro Adlešič |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Slovinská národní pokrok. str. Jugoslávská dem. str. |
| Narození | 6. března 1871 Lublaň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. listopadu 1954 (ve věku 83 let) Lublaň .svg){kind=small} Jugoslávie |
| Děti | Evgenij Ravnihar |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Commons | Vladimir Ravnihar |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Ravnihar (6. března 1871 Lublaň[1][2] – 18. listopadu 1954 Lublaň[1][2]) byl rakouský právník a politik slovinské národnosti z Kraňska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období jugoslávský senátor a krátce i starosta Lublaně.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]V době svého působení v parlamentu se uvádí jako advokát v Lublani.[1]
Vystudoval gymázium v Lublani. V roce 1891 tu organizoval sjezd slovenských a chorvatských studentů. 19. února 1898 promoval na právnické fakultě Vídeňské univerzity. Byl vedoucím pěveckého sboru v rámci akademického spolku Slovenija. V roce 1895 nastoupil na praxi k zemskému soudu v Lublani, od roku 1896 byl auskultantem u okresního soudu v Novém mestu. Zde byl aktivní i v Sokolu a v Dolenjském pěveckém spolku. Roku 1897 odešel ze soudní služby a nastoupil coby koncipient do advokátní kanceláře Dr. J. Vrečka v Celji. I zde se angažoval v národních spolcích (čtenářský spolek, Sokol, od roku 1902 čestný člen pěveckého spolku v Celji). Roku 1902 si otevřel vlastní advokátní kancelář v Lublani a zároveň zesílil své veřejné a politické aktivity. Podílel se mj. na založení předchůdkyně pozdější Slovinské filharmonie. Od roku 1902 byl náměstkem starosty lublaňského Sokola a v roce 1904 se podílel na přípravě prvního všesokolského sletu v Lublani. V této tělovýchovné organizaci se angažoval i po vzniku jihoslovanského státu. V roce 1920 se stal náměstkem starosty Jihoslovanského sokolského svazu, v roce 1921 starostou.[2]
Působil i coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 01.[3]
V roce 1911 byl uváděn jako slovinský liberál (slovinská Národní pokroková strana, Narodno napredna stranka).[1][2] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě nezařazeným poslancem.[3] Podle jiného zdroje po volbách nejprve vstoupil do Českého klubu, od roku 1917 byl členem parlamentního Jihoslovanského klubu.[2]
Jeho politická dráha pokračovala i v meziválečném období. Od konce roku 1918 do roku 1921 byl členem zemské vlády Slovinska, v níž zastával funkci pověřence spravedlnosti. Vstoupil tehdy do Jugoslávské demokratické strany. Byl za ni zvolen v roce 1921 do městské rady v Lublani. V komunálních volbách roku 1922 již kandidoval za odštěpeneckou Jsl zajednica, která se opětovně sblížila z původní Národní pokrokovou stranou. V březnu 1923 ve volbách do Skupštiny byl zvolen náhradníkem poslance. Roku 1932 byl zvolen do senátu Jugoslávie.[2]
25. února 1935 se stal starostou Lublaně. Ve funkci setrval pouze po několik měsíců do prosince 1935. Pak byl jmenován náměstkem starosty a setrval v této funkci až do června 1942.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 153. (německy)
- ↑ a b c d e f g Ravnihar, Vladimir (1871–1954) [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Ravnihar na Wikimedia Commons
