Vladimir (de Repta)

Vladimir de Repta
Vladimir de Repta
	Vladimir de Repta
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1901 – 1907
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
	Ve funkci:; ??? – ???
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1903 – ???
Pravoslavný arcibiskup černovický a metropolita Bukoviny a Dalmácie
	Ve funkci:; 1902 – 1924
Předchůdce	Arcadie Ciupercovici
Narození	6. ledna 1842; Banyliv Pidhirnyj; Rakouské císařství
Úmrtí	24. dubna 1926; Černovice; Rumunsko
Alma mater	Černovická univerzita; Vídeňská univerzita; Bonnská univerzita; Mnichovská univerzita; Curyšská univerzita
Náboženství	Pravoslavná církev
Commons	Vladimir (Repta)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir (rodným jménem rumunsky Vasile de Repta nebo německy Basil Ritter von Repta, 6. ledna 1842 Banyliv Pidhirnyj – 24. dubna 1926 Černovice^[1]), byl pravoslavný duchovní a teolog rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století arcibiskup černovický, za Rakouska-Uherska politik, poslanec Říšské rady.

Biografie

Studoval pravoslavnou teologii na Černovické univerzitě, Vídeňské univerzitě, Bonnské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Curyšské univerzitě. Od roku 1873 byl profesorem teologie na teologickém semináři a v letech 1875–1896 působil jako profesor Nového zákona na teologické fakultě Černovické univerzity. V letech 1878/1879, 1885/1886 a 1893/1894 byl jejím děkanem, v letech 1883/1884 rektorem celé univerzity. V letech 1875–1895 byl inspektorem obecných škol. Roku 1896 se stal vikářem, od roku 1898 působil jako titulární biskup v Rădăuți. V letech 1902–1924 zastával úřad pravoslavného arcibiskupa černovického a metropolity Bukoviny a Dalmácie.^[1]

Byl aktivní i politicky. Jako virilista zasedal coby poslanec Bukovinského zemského sněmu. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát ve velkostatkářské kurii v Bukovině, první voličský sbor.^[2] K roku 1901 se profesně uvádí jako biskup, arcibiskupský vikář, univerzitní profesor v Černovicích.^[3]

Od roku 1903 byl též členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[1]

Jako arcibiskup se snažil překlenout politické rozdíly mezi etnickými Rumuny, Ukrajinci a Rusy. Když za 1. světové války Černovice dočasně obsadila ruská armáda, aby pak město opětovně dobyla rakousko-uherská armáda, byl zbaven arcibiskupského úřadu za své chování během ruské okupace a vykázán do Prahy. Do funkce se mohl vrátit až po skončení války a zániku Rakouska-Uherska. Četná města v regionu mu udělila čestné občanství.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Repta, Vasile Vladimir von (1842-1926), Theologe, s. 83. (německy)
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2464&size=45

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir de Repta na Wikimedia Commons

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Repta, Vasile Vladimir von (1842-1926), Theologe, s. 83. (německy)

[alex.onb.ac.at-2] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[3] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2464&size=45

[1]

[2]

[3]