Vladimír Štěrba
| brig. gen. Vladimír Štěrba | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. listopadu 1897 Přestavlky  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. března 1940 (ve věku 42 let) Špilberk  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | sebevražda ve vězení |
| Místo pohřbení | kolumbárium městského hřbitova Kopřivnice |
| Národnost | česká |
| Povolání | voják |
| Zaměstnavatel | Československá armáda |
| Choť | Marie Štěrbová |
| Děti | synové Vladimír a Jiří |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimír Štěrba (6. listopadu 1897 Přestavlky[1] – 28. března 1940 Špilberk) byl československý legionář, důstojník, odbojář a oběť nacismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Před první světovou válkou
[editovat | editovat zdroj]Vladimír Štěrba se narodil 6. listopadu 1897 v Přestavlkách na Chrudimsku. Střední školu vystudoval v Olomouci, kde v roce 1915 i maturoval.
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po vypuknutí první světové války byl Vladimír Štěrba povolán do c. a k. armády, absolvoval důstojnický kurz v Rijece a jako příslušník 79. pěšího pluku odeslán na ruskou frontu. Zde 26. listopadu 1916 společně s dalšími vojáky u Jelizarova dezertoval do ruského zajetí. Přihlásil se do Československých legií, kam byl přijat 12. června 1917. Absolvoval Sibiřskou anabázi a do Československa se přes Kanadu vrátil v létě roku 1920 v hodnosti kapitána.[2]
Mezi světovými válkami
[editovat | editovat zdroj]Po návratu do Československa pokračoval Vladimír Štěrba v armádní službě, přičemž sloužil na mnoha místech. Koncem třicátých let se stal velitelem 3. praporu 27. pěšího pluku v Uherském Hradišti a zároveň velitelem školy pro důstojníky pěchoty v záloze u 14. divize. V roce 1938 pobýval jako delegát vojenské mise v Sovětském svazu. Dosáhl hodnosti podplukovníka.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. února 1923 se v Mariánských Horách oženil s devatenáctiletou Marií Hartmannovou.[3] S manželkou Marií měl syna Vladimíra a Jiřího.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil Vladimír Štěrba do protinacistického odboje v řadách Obrany národa, kde sehrál významnou úlohu při jejím organizování jako územní velitel prostoru jihovýchodní Moravy se sídlem v Uherském Hradišti. Tím se stal v červnu 1939. Za svou činnost byl 30. listopadu téhož roku zatčen gestapem a uvězněn ve věznici v Uherském Hradišti a následně na brněnském Špilberku, kde byl brutálně vyslýchán. Po konfrontaci s generálem Bohuslavem Všetičkou z obavy, aby neprozradil své spolupracovníky, spáchal 28. března 1940 sebevraždu. Věznitele ukolébal požadavkem, aby mu na samotku byla donesena tužka a papír s tím, že sepíše doznání. Druhý den ráno byl nalezen mrtev, aniž by cokoliv napsal.[4] Urna s jeho popelem je uložena v kolumbáriu městského hřbitova v Kopřivnici.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Posmrtná ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Štěrba byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a v roce 1948 do hodnosti brigádního generála
- V místní části Uherského Hradiště Mařatice byla po Vladimíru Štěrbovi pojmenována jedna z ulic
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika narozených Přestavlky, 1885-1915, snímek 122. [s.l.]: SOA Hradec Králové Dostupné online.
- ↑ Detail legionáře: Vladimír Štěrba [online]. Praha: VHA [cit. 2024-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Mariánské Hory, 1912-1930, snímek 323. [s.l.]: Zemský archiv Opava Dostupné online.
- ↑ BENEŠ, Josef. Život v odboji. Olomouc: Votobia, 1999. ISBN 80-7198-392-6. S. 116-117. (dostupné online po registraci)
