Vincenc Vogarelli
| Vincenc Vogarelli | |
|---|---|
| Narození | 1535 Bormio |
| Úmrtí | 1600 (ve věku 64–65 let) České Budějovice |
| Bydliště | České Budějovice (1565–1600) |
| Povolání | stavitel, poštmistr a hospodský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vincenc Vogarelli (~1535, Bormio – 1600, České Budějovice) byl českobudějovický stavitel italského původu působící v českých zemích. Poté, co se usadil v Českých Budějovicích a dokončil stavbu Černé věže, působil i jako poštmistr a hospodský.
Podoby jména
[editovat | editovat zdroj]Různé (především dobové) zdroje uvádějí různé zápisy jména, například: Vicenz de Vograllis, Vicenc de Vogarellis, Vicenz Vogural, Vincenc Vogarell, Fuggrol, Fogaral, Vicenz Walch, Vincenc Wurmser,[1] Wiczentz Burmczar,[2] Vincenc Vogarel.[3]
Stavitelství
[editovat | editovat zdroj]Snad v 60. letech 16. století se přesunul do Českých Budějovic. Po staviteli Lorencovi převzal stavbu Černé věže. Ta neprobíhala kontinuálně, takže přijímal další zakázky v okolí: Několikrát na zámku Hluboká, dále ve Strakonicích, Vodňanech, Nových Hradech, Týně nad Vltavou a Hamru. Měl i zakázky v Budějovicích, ale pro spojení konkrétních budov s jeho jménem nejsou doklady. Stavbu Černé věže dokončil v roce 1577.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vogarelliův podíl je písemně doložen jen u nejvýznamnějších staveb. Stavitel ale přijímal i menší a drobné zakázky a to i na venkově. K takovým většinou chybějí písemné doklady. Útržky informací se dochovaly především u těch staveb, které nebyly zadavatelem uhrazeny a dochovaly se záznamy o urgencích těchto úhrad.
- 1577 – Černá věž (České Budějovice); dostavba[1]
- 1577 – dvůr Vondrov (stavební úpravy v hodnotě 21 kop míšeňských a 4 strychy žita)[2]
- 1578–1579 – neupřesněné dostavby související se zámkem v Komařicích v hodnotě 40 míšeňských[2]
- 1580 – Janův statek v Čejkovicích (neupřesněné práce v hodnotě 20 kop míšeňských)
- 1851 – kostel Nejsvětější Trojice (Hamr)
- 1583 – kostel svaté Markéty (Strakonice)[4]
- 1584 – kostel Narození Panny Marie (Vodňany);[5] přístavba severní lodi s kruchtou a předsíní
- 1593 – Solnice (Týn nad Vltavou)
- 1599 – Ambrožův grunt v Kolném (nezjištěné práce)[2]
Spekulativně lze Vogarellimu přisuzovat také stavbu zámečku Lustenek.[2]
Osobní život a poštovní úřad
[editovat | editovat zdroj]V listopadu 1565 je doložena koupě domu v Plachého ulici.[1] Byl dvakrát ženatý, měl několik synů. 1574 získal sňatkem s první ženou Zuzanou Affunddahinovou dům na náměstí.[6] Kolem roku 1580, snad 1576,[6] získal sňatkem s druhou ženou Magdalénou dvůr po Jírovi před Pražskou branou, na nějž bylo vázáno vedení poštovního úřadu a hostinec.[1] Zemřel jako zámožný měšťan,[1] funkci poštmistra poté převzal syn Kryštof.[6] Další ze synů – Antonín - je zmiňován 1598 v souvislosti s koupí domu proti Černé věži (dnes na této parcele stojí Kristinusův dům, Hroznová 65/1).[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - Vogarelli Vincenc [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KOVÁŘ, Daniel. Neznámé práce Vincence Vogarella. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 3., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2008. ISSN 1804-3186. S. 157–158.
- ↑ ŠMRHA, Karel. Vincenc Vogarel a jeho dílo. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Vlastivědná společnost jihočeská při městském museu v Českých Budějovicích, 1956. ISSN 0323-004X. Ročník / číslo 25 / 4. S. 100.
- ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích. In: MĚŘÍNSKÝ, Zdenek; KOUŘIL, Pavel. Archaeologia historica 34/09. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-7275-079-5. S. 775.
- ↑ LAVIČKA, Roman. Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 – 1550 na rožmberském panství. Praha, 2014 [cit. 2022-01-23]. 266 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 83. Dostupné online.
- ↑ a b c SCHINKO, Jan. Na Pražské sídlilo hned několik mědikovectví. Deník [online]. Vltava Labe Media, a. s., 2007-11-27 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SCHINKO, Jan. Za první republiky prosperoval pod bankou Monopol. Českobudějovický deník. 2009-08-15, roč. 18, čís. 190, s. 2. ISSN 1802-0798.