Přeskočit na obsah

Vimercate

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vimercate
obchodní centrum Torre bianche
obchodní centrum Torre bianche
Vimercate – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška194 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálieItálie Itálie
RegionLombardie
ProvincieMonza e Brianza
Vimercate
Vimercate
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,7 km²
Počet obyvatel25 876 (2023)[1]
Hustota zalidnění1 248,8 obyv./km²
Etnické složení10 % přistěhovalci
Správa
StarostaFrancesco Cereda
Oficiální webwww.comune.vimercate.mb.it
Telefonní předvolba039
PSČ20871
Označení vozidelMB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vimercate ( výslovnost [vimerˈkaːte]; latinsky k roku 745 Vicus mercado, tj. obchodní ves) je italské město v oblasti Lombardie v provincii Monza a Brianza, asi 25 km od Milána a 10 km od Monzy.

Římané zde založili vojenský tábor (castrum) při řece Molgoře. Kromě archeologických nálezů, vystavených v muzeu, se dochovaly antické mostní pilíře a část obranné věže, po středověké přestavbě byl most zasvěcen sv. Rochovi. Ostatní stavby byly zbořeny při vpádech barbarů od 4. do 8. století; z nich Langobardi se zde usadili a vytvořili etnický základ současného obyvatelstva celé provincie.

Obyvatelé města se vyznamenali za druhé světové války pasivní rezistencí proti fašismu. V současnosti to je moderní průmyslové město.

Římská obranná věž mostu sv. Rocha ze 3.–4. století
  • Most sv. Rocha přes řeku Molgoru (Ponte di San Rocco) – cenná antická římská stavba, konstrukce vícekrát opravovaná
  • Kolegiátní kostel Sv. Štěpána, bazilika, založená v 7. století a přestavěná ve 13. století, k bohoslužbám slouží jen dvakrát ročně: 13. června při slavnosti světce, který je patronem města, a o Vánocích.
  • Farní kostel Panny Marie Růžencové (Santuario della Beata Vergine del Rosario), založen asi roku 1000, kompletně přestavěn v letech 1628–1688, zvonice byla dokončena v roce 1700.
  • Palác Trottiů (Palazzo Trotti), letní vila lombardské šlechtické rodiny; v 16. století sídlo hrabat Borelly, od 17. století v majetku rodiny Trottiů, nyní radnice; uvnitř barokní fresky ze 17. stoletíː tři sály v přízemí (Herkulův, Kleopatřin, Semiramidek), v prvním patře sál Minervy; v Bakchově sále obrazy namaloval mj. Carlo Donelli (1661–1715). Většinu maleb vytvořil italsko-švýcarský malíř Giuseppe Antonio Felice Orelli. Fasáda je z 19. století.
  • Vila Sottocasa, barokní vila sídlo muzea MUST
  • Oreno, místní část, původně samostatná obec:
    • Klášter založený v 11. století, později minoritů sv. Františka
    • Kostel Sv. Michala,
    • Vila rodiny Gallarati Scotti – rozlehlý palác, upravený k roku 1790
    • Vila Borromeo.
  • Torri bianche (Bílé věže) – tři mrakodrapy, vyznačující obchodní čtvrť města
  • Gian Giacomo Caprotti da Oreno, zvaný Salaì (1480–1524) – renesanční malíř , žák Leonarda da Vinci
  • Agostino Borromeo (* 1944) italský historik a vysokoškolský pedagog
  • Lorenzo Colombo (* 2002) italský fotbalový útočník AC Milán

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]