Vila Marianne Gellertové-Petschkové
| Vila Marianne Gellertové-Petschkové | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | eklektismus |
| Architekt | Max Spielmann |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | V sadech |
| Souřadnice | 50°6′8,57″ s. š., 14°24′29,56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Marianne Gellertové-Petschkové je stavba v Praze 6-Bubenči. Nachází se na adrese V sadech 2/44, na nároží Pelléovy ulice, naproti Lannově vile.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tato vila byla postavena pro Marianne Gellertovou, roz. Petschkovou, druhorozenou dceru Julia Petschka a Berty, rozené Robitschekové.[1] Jde o jednu ze staveb, které v Bubenči nechali vystavět členové bankéřské a průmyslnické rodiny Petschků (viz Vila Otto Petschka, Vila Friedricha Petschka). Stavba byla dokončena roku 1930, v eklektickém stylu. Rodina Petschkova emigrovala roku 1938. Po skončení 2. světové války zde až do roku 1989 sídlilo velvyslanectví Čínské lidové republiky.[2] V roce 2005 Vláda České republiky objekt převedla do vlastnictví Památníku národního písemnictví. Až do roku 2012 o budovu probíhal soudní spor s hlavním městem Prahou, která si na ni rovněž činila nárok, ale soud dal za pravdu státu a Památník národního písemnictví dne 23. června 2017 započal rekonstrukci vily.[3] Po jejím skončení se budova stala hlavním sídlem Památníku, který postupně opustil tradiční sídlo ve Strahovském klášteře[4][5] a od října 2022 otevřel veřejnosti své sbírky jako Muzeum literatury.[6][7]
Majitelé
[editovat | editovat zdroj]Marianne Petschková, zvaná Mitzi (* 23. listopadu 1896 Praha-8. července 1950)[8] se v rámci fúze rodinných podniků Petschků s českobudějovickou papírnou Gellert & Co provdala za Leopolda Richarda Gellerta (1896-1969), zatímco její sestra Margarethe, zvaná Grete (* 12. února 1894 Praha-1980 New York) se provdala za jeho bratra Oswalda[9]. Rodina se dvěma syny (Robertem a Donaldem) v roce 1938 emigrovala přes Anglii do Spojených států, kde zanechala početné potomstvo. Gellertovi žili a zemřeli ve státě New York[10].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 341.
- ↑ Památník národního písemnictví: Slavnostní zahájení rekonstrukce sídla PNP. 23.6.2017. Dostupné z WWW.
- ↑ Stavbaweb.cz – Petschkova vila čp. 44. stavbaweb.dumabyt.cz [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-06.
- ↑ Budoucí sídlo PNP, V sadech 2/44, Praha 6 – Bubeneč - Památník národního písemnictví. www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Petschkova vila, nové sídlo Památníku národního písemnictví, se dočká obnovy. www.propamatky.info [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum literatury. Památník národního písemnictví, 2022. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Otevíráme Muzeum literatury. We are open. Památník národního písemnictví, 12. 10. 2022. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Rodokmen na webu geni.com
- ↑ Encyklopedie Českých Budějovic[1]
- ↑ Rodokmeny na Geni.com
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Marianne Gellertové-Petschkové na Wikimedia Commons
