Vila Lipová (Luhačovice)
| Vila Lipová | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Luhačovice,  Česko |
| Ulice | Lázeňské náměstí |
| Souřadnice | 49°6′23,26″ s. š., 17°45′34,7″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46951/7-8966 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Lipová (též Vila pod Lipami) je samostatně stojící vila ve švýcarském stylu, vybudovaná v Luhačovicích koncem 19. století.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vila stojí na místě někdejšího Slanovodského mlýna, postaveného v roce 1669. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1880, již během té doby v něm ale bývali ubytovaní lázeňští hosté. V roce 1880 mlýn koupil od mlynářského roku Czadiů vlastních luhačovického panství hrabě Otto Serényi, jenž nechal v roce 1883 (1885[1]) mlýn přestavět do dnešní podoby vily Lipová, která sloužila k ubytování lázeňských hostů.[2]
Mezi lety 1902 a 1909 ve vile bydlel tehdejší ředitel lázní František Veselý s manželkou Marií Calmou.[3] Ten vedl bohatý společenský život, navštěvovali jej zde například architekt Dušan Jurkovič, hudební skladatel Leoš Janáček[4] nebo spisovatelé bratři Mrštíkové[3]. Jurkovič byl Františkem Veselým pověřen přestavět hned několik lázeňských budov, samotná vila Lipová jako soukromá rezidence ředitele ale Jurkovičem upravena nebyla. Až v roce 1909, po rezignaci Františka Veselého na post ředitele lázní, se z vily znovu stal lázeňský dům. K ubytování lázeňských hostů pak vila sloužila až do roku 1943, kdy byla proměněna na národopisné muzeum luhačovického Zálesí.[4]
Muzeum ukončilo ve vile činnost v roce 2005[3], ale již v roce 2001 byla vila prohlášena kulturní památkou.[1] Po roce 2005 zůstávala bez využití a chátrala.[3] Lázně Luhačovice přistoupily k rekonstrukci vily v roce 2009 a otevřely ji opět jako ubytovací zařízení pro klienty lázní.[5]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Projekt vily vytvořil stavební mistr Václav Pirchan.[4] Využil starší zděné přízemí bývalého mlýna a vilu navýšil o dřevěné patro.[3] Stavba stojí na půdorysu podlouhlého obdélníku a je kryta sedlovou střechou. Fasáda směrem do parku a obě boční fasády jsou rozčleněny lizénovými rámy a zdobeny nárožní rustikou. Okna v přízemí jsou rozměrově menší, okna v patře větší a ozdobená štukovým reliéfem pod parapetem. Ve střední části patra je dřevěná lodžie. Hlavní vstup je začleněn do západní fasády a je přístupný přes pavlač s kuželkovým zábradlím, propojenou s ulicí dřevěnou lávkou.[1]
Jednoduchá architektura ve švýcarském či alpském stylu vlastně představuje dobovou německou architekturu konce 19. století. Tento styl byl před Jurkovičovým architektonicko-urbanistickým zásahem typický pro celé lázeňské centrum Luhačovic. Dnes tvoří vila Lipová zajímavý protipól Jurkovičovy pseudolidové pestrobarevné tvorby.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Vila Lipová [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Slanovodský mlýn [online]. Vodnimlyny.cz [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Luhačovice – vila Lipová (muzeum, vila Pod lípami) [online]. [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vila Lipová, Zlínský [online]. SlavneVily.cz [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Vila Lipová v náročné rekonstrukci [online]. [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vila Lipová na Wikimedia Commons
