Vila Fritze Grohmanna
| Vila Fritze Grohmanna | |
|---|---|
.JPG) Vila Fritze Grohmanna v roce 2015 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novoklasicistní |
| Architekt | Josef Hoffmann |
| Výstavba | 1921–1922 |
| Poloha | |
| Adresa | Vrbno pod Pradědem,  Česko |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 50°6′47,17″ s. š., 17°23′47,69″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14193/8-2473 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Fritze Grohmanna se nachází ve Vrbně pod Pradědem v okrese Bruntál. Vilu na Nádražní 35/298 nechal postavit Fritz (Friedrich) Grohmann (1890–1945).[1] Vila byla zapsána do státního seznamu před rokem 1988.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Grohmannové byli významní podnikatelé ve Vrbně pod Pradědem, kteří vlastnili továrny ve Vrbně, Pochni, Markvarticích, v rumunském Temešváru a v maďarské Rákospalotě. Fritz Grohman, syn starosty Emila Grohmanna, se rozhodl po svatbě se Susane Primavesi postavit nový rodinný dům. Návrh vypracoval vídeňský architekt Josef Hoffmann (1870–1956). Stavba byla zahájena v roce 1921 a dokončena v roce 1922. Rodina Fritze Gromana vilu užívala do roku 1945. Po ukončení druhé světové války získaly vilu Závody S. K. Neumanna. Rodinné sídlo bylo přeměněno na zaměstnanecké byty, kanceláře a zdravotní středisko. V devadesátých letech 20. století se stala vlastníkem společnost Odetka a.s.[3][1]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jednopatrová zděná stavba se dvěma bočními křídly vytváří půdorys U. Vila je krytá valbovou střechou s mansardovými vikýři, původní břidlici nahradil eternit. Jižní průčelí je pětiosé, boční tříosé, na severní straně jsou křídla dvouosá, vnitřní strany jednoosé a průčelí mezi křídly tříosé. V přízemí jsou vysoká okna s půlkruhovým zaklenutím, v patře okna obdélná, sklepní okna půlkruhová. Okna zdobená profilovanými šambránami. V severní části mezi křídly je malá terasa se vchodem do vily. Z jižního průčelí vede východ na půlkruhovou terasu s kovovým zábradlím. Vila je obklopena zahradou parkového charakteru. Před průčelím jel volný prostor s kašnou oddělenou (rámovanou) od ostatních částí užitkových zahrad dvěma symetrickými alejemi a na jihu příjezdovou cestou.[1][4]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]K přízemní schodišťové hale se přimykaly postranní trakt s jídelnou a kuchyní a provozní schodiště, v druhém traktu pak byly reprezentační prostory – pánský pokoj s hostinským apartmá. První patro bylo vyhrazeno pro ložnice manželů a jejich dětí. Chodba byla dlážděná červenými kachlemi. Přestavbou domu byl poškozen interiér a narušena dispozice domu. Přesto se zachovaly některé architektonické prvky (fabiony, římsy, štuky, kování, schodiště, zábradlí atd.).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MEZEROVÁ, Ľubica. DOMY S HISTORIÍ: Vila Fritze Grohmanna. Bruntálský a krnovský deník. 2011-06-01. Dostupné online [cit. 2018-01-29].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-29]. Identifikátor záznamu 124532 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ GORYCZKOVÁ, Naďa. Slavné vily Moravskoslezského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: Foibos, 2008. 197 s. ISBN 9788087073094. OCLC 294938629 S. 88–90.
- ↑ Detail dokumentu - G0188180. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GORYCZKOVÁ, Naďa (ed.). Slavné vily Moravskoslezského kraje. 1. vyd. Praha: Fobios, 2008. ISBN 978-80-87073-09-4
- DE FRIES, Heinrich. Moderne Villen und Landhäuser. Berlin: Ernst Wasmuth, 1925. S. 196–200.
