Vila Bělka
| Vila Bělka | |
|---|---|
 Vila Bělka | |
| Poloha | |
| Adresa | Na Bučance 13, Nusle čp. 48, Praha,  Česko |
| Ulice | Na Bučance |
| Souřadnice | 50°3′48,52″ s. š., 14°25′40,14″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 50477/1-2268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Bělka je letohrádek nacházející se ve svahu nad nuselským údolím v ulici Na Bučance v Praze 4- Nuslích pod hradbami Vyšehradu (bastion - bezejmenná rohatka proti Nuslím).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Již před rokem 1769 zde (Nusle čp. 48) stála venkovská usedlost se sadem. Založil ji Josef Ignác Buček z Heraltic, podle nějž se usedlost nazývala Bučanka.
O sto let později usedlost koupil pražský purkmistr Václav Bělský (1818–1878) a se svým bratrem Janem ji nechal přestavět v novogotickém stylu. Václav Bělský měl velké zásluhy při výstavbě tehdejší Prahy, za což získal v roce 1866 čestné občanství. Jeho bratr Jan Bělský byl známým architektem a stavitelem vily. Název "Bělka" se tehdy přenesl na prostor dnešního předmostí Nuselského mostu, kde již před první světovou válkou vznikl v místech Kongresového centra fotbalový stadionek klubu SK Nusle. Vilu obklopuje ve svahu Nuselského údolí rozlehlá zahrada se vzrostlými stromy.
Na přelomu 19. a 20. století patřila vila Josefu Österreicherovi. V době nacistické okupace byl objekt coby židovský majetek zabaven a sídlilo zde gestapo.
Po válce se stala rezidencí britského velvyslance a dnes je v soukromém vlastnictví.
Poslední rekonstrukce objektu po převedení do osobního vlastnictví prováděla firma SAPROS.s.r.o. kolem poloviny 90. let. 20. stol. Stavbyvedoucí se jmenoval: Josef Satorie, který rekonstruoval také například Chvalský zámek.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Bělka na Wikimedia Commons - Vila Bělka krví zkrápěná
