Vila čp. 215 (Černošice)
| Vila čp. 215 | |
|---|---|
_(1).JPG) | |
| Poloha | |
| Adresa | Černošice,  Česko |
| Ulice | Poštovní |
| Souřadnice | 49°57′38,2″ s. š., 14°19′21,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20520/2-3378 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Jana a Jaroslava Novákových je dům čp. 215 v Černošicích v okrese Praha-západ. Budova je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vila stojí v severní části Černošic západně od železniční trati Praha–Beroun.
Pro vysoké bankovní úředníky bratry Jana a Jaroslava Novákovy vypracoval projekt letní vily v roce 1929 žák Josefa Gočára architekt Karel Stádník ve stylu tzv. bílého funkcionalismu. Plán domu vytvořil brzy po svém návratu z Paříže, kde pracoval v ateliéru Le Corbusiera (traduje se, že bratři Novákovi žádali od architekta, aby ukázal, co se u Le Corbusiera naučil, dům je volnou variací Le Corbusierova Cookova domu v Paříži).[2] Oba bratři podporovali moderní umělce, mezi malíři měli mnoho přátel – Aloise Wachsmanna, Adolfa Hoffmeistera, Emila Fillu, Františka Muziku, Františka Tichého nebo Rudolfa Kremličku.[3]
Za druhé světové války vilu zabrali Němci, od té doby chybí část vybavení (především nábytek firmy Thonet). V roce 1948 se rodina Novákových natrvalo přestěhovala do černošické vily z Prahy po její přestavbě k celoročnímu využívání (např. zdvojením oken). Dům dodnes je majetkem potomků původních majitelů.[3]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]_(2).JPG)
Nejvýstavnější částí domu je zahradní průčelí s terasou v patře. Průčelí do Poštovní ulice je uzavřeně strohé, bez oken, v přízemí býval průjezd do garáže, který byl později zazděn. Z garáže se vcházelo rovnou do předsíně, odtud do kuchyně.
Originálně řešený interiér prvního poschodí je dochován v téměř původní podobě. Vnitřní dominantou domu je velká hala ze železným schodištěm do zdi vedoucím do patra. Rozlehlá terasa s výhledem dovolovala posedět na čerstvém vzduchu. Z haly se vstupovalo do pokojů pro hosty a předsíně před ložnicemi majitelů domu. V patře je hygienické zázemí.[3] Le Corbusierův vliv se uplatnil i v zařízení: stěny v hale a na schodišti byly barevné, interiér byl vybaven nábytkem firmy Thonet.
Dům má plochou střechu[1] s výklopnými okny s ocelovými rámy.[2]
Zahrada a oplocení
[editovat | editovat zdroj]K objektu patří zahrada, která svým architektonickým rozvržením ukazuje, že byla vytvořena citlivě zahradním architektem: zahradu upravili umělečtí přátelé majitelů domu. Koncepcí zahrady navrhl architekt Pavel Smetana do dvou úrovní: ve spodní části byly pěstební plochy (zelenina, jahody, rybíz) a záhony pro výsadbu letniček. Okraje původních dolních zeleninových záhonů jsou lemovány oblázky zasazenými do betonových pásů.
Unikátní umělecká skalka od Vincence Makovského, Bedřicha Stefana a Pavla Smetany v horní části zahrady se zachovala. Část skalky od Vincence Makovského je beze změny, díl vytvořený Bedřichem Stefanem jen částečně. Na skalce jsou dominantní tři staré jehličnany: zakrslý cypřišek tupolistý, jalovec obecný a zlatolistý jalovec čínský. Nedaleko těchto keřů je šeřík zasazený roku 1941 na památku narození první vnučky Jaroslava Nováka. Pietně je udržován sortiment skalniček a trvalek, něco roste či kvete v každou roční dobu: astra, bělozářka, čechrava, čemeřice, čistec, dlužicha, hvozdík, chryzantémy, jaterník, jestřabina, juka, kakost, koniklec, kosatec, krásnoočko, kručinka, levandule, lomikámen, mochnička, orlíček, pelyněk, plamenek, primule, rdesno, rozchodník, rozrazil, rožec, řebříček, sasanka, šanta, škornice, štěničník, tařice, trávnička, tužebník, vrbina a zvonek.[1]
Původní cihlové šlapáky tvarově i barevně podobné s dlažbou a schodištěm byly nahrazeny šlapáky z přírodních kamenů. Původní oplocení zůstalo dochované na jihozápadní straně zahrady.[1]
Památková hodnota
[editovat | editovat zdroj]Vila je jedna z nejvýznamnějších staveb v Černošicích přesahující svým významem město. Je to nejzdařilejším a nejzajímavějším dokladem Le Corbusierova purismu v českém prostředí 20. let 20. století. Funkcionalistická vila je pozoruhodná zejména skrytým zahradním průčelím a originálně komponovaným interiérem. Vila i se zahradou se dochovala se s minimálními pozdějšími úpravami. Předmětem památkové ochrany je vila včetně zahrady s původní skalkou a zbytkem původního oplocení na jihozápadní straně zahrady.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Vila [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b HAVLOVÁ, Ester, JUNEK, Jiří, KOUKALOVÁ, Šárka, LUKEŠ, Zdeněk. 100 staveb: moderní architektura Středočeského kraje. Praha: Titanik, 2006. 239 s. ISBN 80-86652-31-9. S. 148 - 149.
- ↑ a b c ŠVÁCHA, Rostislav (ed.) et al. Slavné vily Středočeského kraje. Praha: Foibos, 2010. 314 s. ISBN 978-80-87073-22-3. S. 177-179.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVÁČKOVÁ, Pavla. Poznejte významné černošické vily. Černošice, 2021, č. 6, s. 14–15.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Architektura 20. let v Čechách. In: ADLEROVÁ, Alena. Dějiny českého výtvarného umění. IV. díl. 1890–1938. Praha: Academia, 1998. 393 s. ISBN 80-200-0587-0. S. 33.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Dva domy. Domov, 1988, č. , s. 7–8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila čp. 215 na Wikimedia Commons
