Přeskočit na obsah

Vilém Sýkora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Vilém Sýkora
Narození15. srpna 1873
Chrudim
Úmrtí15. března 1942 (ve věku 68 let)
Koncentrační tábor Osvětim
BydlištěChrudim
Alma materGymnázium Josefa Ressela (do 1891)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníadvokát
Politická stranaČeská strana národně sociální
Funkcestarosta (Chrudim; 1923–1927)
starosta (ČOS)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Sýkora (15. srpna 1873 Chrudim15. března 1942 Osvětim) byl chrudimský advokát, mecenáš, starosta Chrudimi v letech 1923–1927[1] a funkcionář Sokola.

Po maturitě na chrudimském gymnáziu v roce 1891 a absolvování právnické fakulty v Praze pracoval v otcově advokátní kanceláři a od otcovy smrti až do ledna 1940 tuto advokátní kancelář vedl. Zároveň byl ve 20. a 30. letech minulého století předsedou výboru a místopředsedou ředitelství chrudimské spořitelny, místopředsedou chrudimského cukrovaru[2], členem správní rady choltického cukrovaru a firmy Graf v Praze. Byl významným funkcionářem Sokola: starostou chrudimské jednoty, 1. náměstkem župního starosty, náhradníkem výboru České obce sokolské a členem jejího rozhodčího soudu.[3]

Jeho jméno je také spojováno s charitativní činností a je připomínán jako významný mecenáš: ve své závěti pamatoval na své nejchudší spoluobčany, jimž odkázal 250 tisíc korun, chudým žákům základních i středních škol pak 100 tisíc korun, 200 tisíc korun věnoval na stavbu městských lázní a 50 tisíci korunami přispěl na chrudimské divadlo.

Životní dráha JUDr. Sýkory se uzavřela v koncentračním táboře v Osvětimi dne 15. března 1942 poté, co byl jako sokolský funkcionář 8. října 1941 zatčen gestapem.[4][5][6]

Před deportací do Osvětimi byl od 5.12.1941 do 14.1.1942 vězněn v terezínské Malé pevnosti.[7]

Jeho bratr prof. Oldřich Sýkora postavil Kotěrovu vilu v Chrudimi.[8]

  1. PÁRIŠOVÁ, Dana. Historie a současnost správy města Chrudim. Pardubice, 2009 [cit. 2018-12-03]. 51 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Vedoucí práce Miloš Charbuský. s. 50. Dostupné online.
  2. SMUTNÝ, Vlastislav. Cukrovar v Chrudimi [online]. LCaŘ, 2012-02 [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. 
  3. KOBETIČ, Pavel. Chrudimští starostové (9). Chrudimský zpravodaj. 2015-11-01, roč. XVIII, čís. 11, s. 6. Dostupné online. 
  4. GUTZEROVÁ, Naděžda. Chrudim [online]. Vets.cz [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. 
  5. VARGA, Jan. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Vets.cz [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. 
  6. HORÁČEK, Petr. Kulturu i nelidské násilí zažili Chrudimští během okupace [online]. Chrudimsky.denik.cz, 2013-03-19 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. 
  7. Polizeigefängnis Theresienstadt 1940-1945 [online]. [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  8. KOBETIČ, Pavel. Dvě tajemství Kotěrovy (Sýkorovy) vily. Chrudimský zpravodaj. 2017-01-01, čís. 1, s. 14. Dostupné online.