Přeskočit na obsah

Viktorin Zeithammer

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktorin Zeithammer
Viktorin Zeithammer
Viktorin Zeithammer
Narození7. května 1872
Český Krumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. února 1925 (ve věku 52 let)
Sušice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníměstský hřbitov Sušice
Povolánístředoškolský učitel, spisovatel a učitel
RodičeLeopold Maria Zeithammer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorin František Leopold Zeithammer (7. května 1872, Český Krumlov[1] – 7. února 1925, Sušice; křtěný německy Viktorin Franz Leopold Zeithammer[1]) byl český spisovatel, středoškolský pedagog a znalec Šumavy známý pod pseudonymem Ursus Šumavský.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Viktorin Zeithammer a jeho anglický přítel, britský slavista a překladatel, Francis Petherick Marchant na Šumavě
Profesor Viktorin Zeithammer na Rokytské slati

Viktorin Zeithammer se narodil roku 1872 na českokrumlovském zámku do rodiny schwarzenberského knížecího úředníka Leopolda Zeithammera (1834–1905) a jeho ženy Josefiny Zeithammerové, roz. Klimečkové. Kmotrem při křtu mu byl strýc, vídeňský zemský rada Viktorin Zeithammer.[2]

Po absolvování gymnázia vystudoval pražskou filozofickou fakultu se zaměřením na moderní filologii a literaturu.[2][3][4] Působil jako vyučující na různých reálných gymnáziích v Čechách: v Jičíně, Českých Budějovicích, Kutné Hoře; v roce 1907 se stal (jakožto velký znalec literatury) profesorem českého jazyka na sušickém reálném gymnáziu.[2][3][4][5] Zastával též funkci okresního školního inspektora (v letech 1912–1919), ihned po přestěhování do Sušice se zapojil do tamějšího spolkového života: byl členem a posléze i jednatelem Klubu českých turistů (KČT) a členem Národní jednoty pošumavské (NJP).[2][3][4][6]

Zeithammer byl nadšeným vlastencem, humanistou a organizátorem sušického veřejného života, angažoval se v činnostech vedoucích k povolení stavby nové budovy reálného gymnázia, byl členem kuratoria pro založení sušického muzea, pořádal přednášky, zorganizoval uvítání Jaroslava Vrchlického ve městě, do Sušice třikrát zavedl anglického slavistu Francise Pethericka Marchanta.[3][4][7] Sám navštívil Anglii, Benátky, Bosnu a velmi si oblíbil Alpy.[4] V hojné míře přispíval do různých českých i sušických periodik (Květy, Časopis turistů, Sušické listy, Jihočeské listy, Otavan, Svatobor) – povídkami, poezií či reportážemi z akcí KČT.[2][3][4][6][8] Osobně se účastnil a finančně podporoval značení prvních turistických tras na střední Šumavě a v Povydří.[2] Používal pseudonym Ursus Šumavský (doslova „šumavský medvěd“),[2] pod tímto jménem publikoval do zmíněných časopisů.

Roku 1915 se oženil s Kamillou Žižkovou, spolu měli dceru Ladislavu (provdanou Kárníkovou-Zeithammerovou), které všichni nazývali Slávinka.[2][3]

Zemřel v roce 1925 na zápal plic způsobený chřipkou[4][9] a byl pohřben na sušickém městském hřbitově. Jméno Viktorina Zeithammera je zvěčněno na Klostermannově rozhledně na Javorníce.[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Hrob rodiny Zeithammerů v Sušici
  • Zeithammer, Viktorin. Šumavské dumy a turistické táčky, Sušice 1911.
  • Teplý, František. Zeithammer, Viktorin. Pošumaví. II, Vimperk – Kašperské Hory a Hartmanicko, Praha: 1911. (ed. Körbrovy monografie starobylých měst českých, sv. 6).
  • Zeithammer, Viktorin. Pošumaví. III, Sušicko a Nýrsko, Praha: 1911 (ed. Körbrovy monografie starobylých měst českých, sv. 7).
  • Zeithammer, Viktorin. Jed v žilách: povídky z ovzduší alkoholismu v horách šumavských, Praha 1922 (ed. Abstinenční knihovna).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Viktorina Zeithamera farnost Český Krumlov
  2. ↑ a b c d e f g h MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Leopold Maria Ignatz Zeithammer [online]. České Budějovice: Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-01-01 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g PAPEŠ, Zdeněk. Ursus Šumavský. Sušické noviny. 2000-02-11, roč. 2000, čís. 3, s. 4. 
  4. ↑ a b c d e f g KADOCH, František. Profesor Viktorin Zeithammer: Ursus šumavský. Šumava. Správa NP a CHKO Šumava, 2010-03-21, roč. 2010, čís. 1, s. 32–33. ISSN 0862-5166. 
  5. ↑ POTUŽÁK, Jaromír. Historie školy [online]. Sušice: Gymnázium Sušice, 2014 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b NOVÁ, Lucie. Činnost Klubu českých turistů v Sušici v letech 1890–1914. České Budějovice, 2016. 117 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Historický ústav. Vedoucí práce Jitka Rauchová. s. 53, 73, 89–90. Dostupné online.
  7. ↑ HANUS, Adam. Muzeum v Sušici a veřejnost (1880 – 1945). Praha, 2015. 226 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin. Vedoucí práce Jiří Štaif. Dostupné online.
  8. ↑ Český lid 31
  9. ↑ VIKTORA, Viktor. Pax iiscum – Sušice II. Plž: Plzeňský literární život. 2011-02, roč. 10, čís. 2, s. 24. Dostupné online [cit. 2021-03-29]. ISSN 1213-9890.  Archivováno 30. 3. 2021 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Trnka, Rodopisné poznámky z jihu Čech a Šumavy 3 (2012), s. 20–22
  • Kothera, Lumír. Vzpomínka na prof. Viktorina Zeithammera. Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Ročník 21, 1984, č. 1, s. 43.
  • Kothera, Lumír. Obdivovatel šumavských krás. Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Ročník 24, 1987, č. 1, s. 35–36.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viktorin_Zeithammer&oldid=24212433“