Viktor Oppenheimer
Viktor Oppenheimer | |
---|---|
Viktor Oppenheimer | |
Narození | 2. května 1877 Rousínov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. října 1942 (ve věku 65 let) nebo 25. dubna 1942 (ve věku 64 let) Varšava Německá říše |
Povolání | grafik, malíř, sochař, designér, sběratel umění, medailér, architekt a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Oppenheimer (2. května 1877 Rousínov[1] – 26. října[2] 1942 Varšava[3]) byl český grafik, malíř, sochař, designér, sběratel orientálního umění, medailér, architekt a pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Rusínově do německé židovské rodiny Emanuela Oppenheimera a jeho ženy Ernestiny Löwenthalové. Po absolvování základního vzdělání studoval v Brně na Zemském vyšším reálném gymnáziu, kde v roce 1895 úspěšně maturoval. Následně ještě dva roky pokračoval ve studiu na brněnské průmyslové škole. Další studium s výtvarným zaměřením studoval na uměleckoprůmyslových školách ve Vídni, v Düsseldorfu u prof. R. Boselta a v Mnichově. Po návratu do vlasti působil v letech 1905–1907 v Brně jako učitel kreslení, odtud zamířil do Šumperka a v roce 1909 se opět vrátil do Mnichova, kde působil 10 let. V roce 1911 obdržel "Poellathovu cenu" za vynikající výsledky v medailérské tvorbě. Zde se v únoru roku 1912 oženil[4] s Hermínou Neuburgerovou. Manželství však bylo v polovině roku 1919 rozloučeno.
Po vzniku Československé republiky se vrátil do vlasti, nastoupil na místo asistenta kreslení na "Německém reálném gymnáziu" v Brně, ale v roce 1923 přešel na "Spolkové židovské reformní reálné gymnázium"[5] se sídlem v tamtéž. V roce 1924 byla založena "Škola uměleckých řemesel" a Oppenheimer byl jmenován prvním profesorem modelování. Koncem roku 1925 se podruhé oženil[6] a za ženu si vzal vdovu Elsu Wernerovou.
V Brně se účastnil uměleckého života, byl členem většiny uměleckých spolků ve městě a působil rovněž jako výtvarný kritik, publicista a organizátor kultury. Přednášel o umění nejen v Brně, ale i v Olomouci nebo Moravské Ostravě a obesílal výstavy doma nebo v Německu. Mezi roky 1930–1938 byl členem spolku "Mährischer Kunstverein" a podílel se na uspořádání celkem 8 výstav retrospektivního charakteru. Oppenheimer též publikoval v časopisech "Bytová kultura"[7] a "Tagesbote"[8], ve své tvorbě se orientoval zejména na reliéfní tvorbu a v roce 1936 vystavoval např. bustu T. G. Masaryka. Důležitým prvkem jeho díla byly i portrétní medaile a plakety, na nichž kromě světových osobností zobrazil i přední zástupce brněnského kulturního a vědeckého života, např. prof. Karla Absolona, arch. Ernsta Wiesnera a dalších. Významným způsobem se prezentoval i jako sběratel, vlastnil rozsáhlou sbírku orientálního umění čítající asi 1500 kusů. Sbírku se podařilo zachránit a v současné době je součástí sbírek Moravské galerie v Brně.
V roce 1938 byl Viktor Oppenheimer penzionován a koncem ledna roku 1942 byl i se s svou ženou transportován do Terezína. V říjnu byl pak odvezen do Varšavy, kde zahynul. Velká část jeho díla byla za války nacisty zničena.
Výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Kolektivní
[editovat | editovat zdroj]- 1928 – Československé výtvarné umění 1918–1928, Brno
- 1931 – Veřejná škola uměleckých řemesel obchodní a živnostenské komory v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
- 1938 – Alfred Kubin, Viktor Oppenheimer, Rudolf Sokol, Willy Zlamal, Fred Dobrowolny, Otto Ernegg, Dům umění města Brna, Brno
- 2000 – 90 let Domu umění města Brna, Dům umění města Brna, Brno
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Historisches Museum München, Mnichov
- Moravská galerie v Brně, Brno
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
bronzová plaketa Carla Maria Thuma, jejímž autorem je Viktor Oppenheimer
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2002 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (X. Nov–Pat), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
- 2016 – Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů ((asi 1800–2008), 2. svazek N–Ž), Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd ČR, v. v. i., Praha 1
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine. Židovská náboženská obec v Rousínově
- ↑ jiný dokument uvádí datum úmrtí 25.04.1942 [1]
- ↑ jiný dokument uvádí jako místo úmrtí Auschwitz [2]
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna, Viktor Oppenheimer
- ↑ Židovská obec Brno, Almanach spolkového židovského reformního reálného gymnázia v Brně, Seznam vyučujících
- ↑ Matriční záznam o sňatku Viktora Oppenheimera s Elsou Vernerovou roz. Ehrnreichovou Brno městská rada
- ↑ Časopis Bytová kultura v letech 1924 – 1925
- ↑ Digitale bibliothek, Tagesbote (1850-1944)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Oppenheimer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Oppenheimer
- Židovská obec Brno, Židovské osobnosti Brna 20. století
- Internetová encyklopedie dějin Brna, Viktor Oppenheimer
- Databáze obětí holocaustu, Viktor Oppenheimer
- Historický ústav AV ČR, Bibliografie dějin Českých zemí, Oppenheimer, Viktor, 1877–1942
- MUNI Masarykova univerzita, Viktor Oppenheimer. Sběratel, propagátor a zprostředkoval japonského a čínského umění
- Viktor Oppenheimer v informačním systému abART
- Narození v roce 1877
- Narození 2. května
- Narození v Rousínově
- Čeští malíři 20. století
- Čeští grafici
- Čeští sochaři
- Čeští sběratelé umění
- Čeští architekti
- Čeští medailéři
- Čeští středoškolští pedagogové
- Čeští designéři
- Úmrtí v roce 1942
- Úmrtí 26. října
- Úmrtí ve Varšavě
- Vězni koncentračního tábora Terezín
- Oběti holokaustu
- Češi židovského původu
- Čeští malíři 19. století