Viktor Kuzník
| Viktor Kuzník | |
|---|---|
| Narození | 24. ledna 1997 (27 let) Opava  Česko |
| Alma mater | AMU v Praze |
| Aktivní roky | cca 2013 – současnost |
| Umělecké ceny | |
| Cena Thálie (2023) | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktor Kuzník (* 24. ledna 1997 Opava) je český herec, od roku 2019 člen souboru Národního divadla Brno, držitel Ceny Thálie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval Střední školu průmyslovou a uměleckou Opava a následně od roku 2016 studoval činoherní herectví na DAMU v Praze. Již během školy nastudoval v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami roli Jana Dítěte v dramatizaci Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále (uváděno 2017 až 2020) a od roku 2018 zde hraje v inscenaci Testis – Agent tzv. společenský Martiny Kinské.[1]
V roce 2019 se stal stálým členem souboru Národního divadla Brno, kde hrál např. jako Treplev v Čechovově Rackovi, Petr v Čapkově Matce, Orin v představení Smutek sluší Elektře ad. V Molièrově Amfytrionu se prostřídal jako Naukratés, Posiklés a Noc. V sezoně 2023/2024 byl obsazen také do titulních rolí Doranta ve Lháři Pierra Corneillea (režie: Aminata Keita) a Truffaldina v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (režie: Martin Glaser).[2]
Spolupracuje také s rozhlasem, svůj hlas propůjčil třeba Williamovi ve hře Krásný mladý obludy či vystupoval v podcastovém thrilleru Neklid. Věnuje se i dabingu.[3] Podle vlastního vyjádření z ledna 2024 měl však smůlu na filmové či televizní obsazení. V roce 2022 vyhrál konkurz do filmu Tomáše Pavlíčka z prostředí vietnamské komunity, který však nebyl realizován, do natáčení blíže neurčené minisérie zase neblaze zasáhla epidemie covidu.[2]
Byl nominován na Ceny divadelní kritiky za rok 2022 v kategorii Talent roku, ocenění však nezískal.[4] Téhož roku ale získal cenu Thálie pro mladého herce do 33 let.[5]
V létě 2023 se po asi sedmiletém vztahu oženil s manželkou Kristýnou.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Viktor Kuzník [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b SOUKUPOVÁ, Jana. Nejsem Donutil. Můj Sluha dvou pánů je zběsilé dítě. Mladá fronta DNES, Brno a jižní Morava. 2024-01-14, s. 12.
- ↑ Viktor Kuzník [online]. i-divadlo.cz [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Nominace na Ceny divadelní kritiky za rok 2022. Divadelní noviny.cz [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Thálii mají Savka či Pechlát, čestné trofeje Vášáryová, Suchý i Uhde. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-09-30 [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Viktor Kuzník v Česko-Slovenské filmové databázi
- Viktor Kuzník na webu Národního divadla Brno
- Viktor Kuzník na i-Divadlo.cz
