Přeskočit na obsah

Vikýřovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vikýřovice
Zastřešená lávka přes Desnou
Zastřešená lávka přes Desnou
Znak obce VikýřoviceVlajka obce Vikýřovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 299 (2024)[1]
Rozloha11,75 km²[2]
Katastrální územíVikýřovice
Nadmořská výška335 m n. m.
PSČ788 13
Počet domů685 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovská 168
788 13 Vikýřovice
podatelna@vikyrovice.cz
StarostaVáclav Mazánek
Oficiální web: www.vikyrovice.cz
Vikýřovice
Vikýřovice
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce569445
Kód části obce181820
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vikýřovice (dříve též Vikéřovice a Vikárovice, německy Weikersdorf[4]) jsou obec v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.

Obec leží v nadmořské výšce 335 metrů a je rozložena na levém břehu řeky Desné, která ji odděluje od protějšího Rapotína. Na jižním okraji s Vikýřovicemi splynula osada Krenišov. Na východ od obce vede železniční trať, která byla při povodních v roce 1997 zcela zničena. Vikýřovice spolu s dalšími sedmi obcemi tvoří mikroregion Svazek obcí údolí Desné, který byl vytvořen právě za účelem zprovoznění železniční tratě Šumperk - Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou - Sobotín. Sousedními obcemi sídla jsou Šumperk, Petrov nad Desnou, Nový Malín, Hraběšice, Rapotín a Sobotín.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391.

V obci se také nachází dřívější budova renesanční tvrze, z níž nápadné jsou arkády v prvním patře dvorního traktu s nárožní bosáží. Tato budova má také přes metr silné obvodové zdivo. Roku 1590 zmínil písař při sepisování majetku také tvrz ve Vikýřovicích. Posledními šlechtickými majiteli byl rod Lichtenštejnů. Po první světové válce došlo k pozemkové reformě a v první reemigrační vlně se do Vikýřovic přistěhovali potomci českých exulantů doby pobělohorské ze Zelova i odjinud. Založili zde baptistický sbor.[5][6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 086 1 231 1 344 1 444 1 657 1 722 1 997 1 425 1 639 1 624 1 799 1 859 2 022 2 260 2 177
Počet domů 140 143 178 179 199 223 289 322 303 333 389 470 525 638 685

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1975 Vikýřovice byly obcí v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 patřily jako část městaŠumperku a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 získala obec ocenění Bílá stuha za činnost mládeže v rámci regionální soutěže Vesnice roku,[12] v následujícím roce byla na druhém místě ve stejné soutěži v Olomouckém kraji a v roce 2010 byla obec oceněna cenou Zlatá stuha za celkové vítězství v Olomouckém kraji.[13]

Mimo členství ve Svazku obcí Údolí Desné je obec Vikýřovce členem Spolku pro obnovu venkova Olomouckého kraje, Jeseníky - sdružení pro rozvoj cestovního ruchu a Místní akční skupiny Údolí Desné.

Ocenění

Ve čtvrtek 16. října 2014 byla udělena cena Ministerstva kultury Knihovna roku, a to ve dvou kategoriích - „základní knihovna“ a „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“. Ocenění předal ministr kultury Daniel Herman.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 588. 
  5. HALLEROVÁ, Michaela. Bakalářská práce [online]. 2013 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  6. KLUSÁKOVÁ, Michaela. Diplomová práce [online]. 2016 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 621.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. Udělené symboly – Vikýřovice [online]. 2000-03-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. Archivovaná kopie. sumpersky.rej.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13. 
  12. Vesnice roku: bílá stuha pro Skalku, zelená pro Smržice. www.kr-olomoucky.cz [online]. 2010-06-24 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  13. http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2010/Titul-Vesnice-roku-ziskala-v-Olomouckem-kraji-obec

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]