Přeskočit na obsah

Vidim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci. O zámku pojednává článek Vidim (zámek).
Možná hledáte: Vidim je také starý název italského města Udine.
Vidim
Vidim, náves
Vidim, náves
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel131 (2024)[1]
Rozloha8,74 km²[2]
Katastrální územíVidim
Nadmořská výška313 m n. m.
PSČ277 21
Počet domů93 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVidim 4
277 21 Liběchov
obecvidim@gmail.com
StarostaMiroslav Fojtík
Oficiální web: www.obec-vidim.cz
Vidim na mapě
Vidim
Vidim
Další údaje
Kód obce531936
Kód části obce181684
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vidim (německy Widim) je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od Mělníka. Žije zde 131[1] obyvatel. Obec má dvě části, Horní Vidim a Dolní Vidim, a nachází se na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Je zde zámek a řada dalších stavebních památek. Vesnická zástavba v Horní a Dolní Vidimi byla 22. září 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318.

V obci Vidim (přísl. Horní Vidim, Dolní Vidim, 390 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: pekař, zahradník, dva hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, obchod s obilím, velkostatek Grohmann, obchod dřívím, pila Grohmann, zámečník, dva kováři, krejčí, tři obuvníci, spořitelní a úvěrový Spar- und Darlehenskassenverein für Widim, tři trafiky, kolář.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 v Dolní Vidimi žilo 91 obyvatel (z toho 44 mužů), z nichž bylo 84 Němců a sedm cizinců. Kromě šesti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice devadesát obyvatel: devatenáct Čechoslováků a 71 Němců. Většina (84 osob) jich patřila k římskokatolické církvi, ale tři byli evangelíky a tři bez vyznání.[7]

V Horní Vidimi v roce 1921 žilo 297 obyvatel (z toho 136 mužů), z nichž bylo 32 Čechoslováků, 264 Němců a jeden cizinec. S výjimkou tří evangelíků byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 počet obyvatel Horní Vidimi vzrostl na 279 (41 Čechoslováků a 238 Němců). Převážná většina (269 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, pět lidí bylo evangelíky, jeden patřil k církvi československé a čtyři lidé byli bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 629 592 510 510 471 456 423 163 290 258 246 167 196 201 164
Počet domů 109 102 99 94 91 87 86 64 49 44 41 39 87 94 93

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Mladá Boleslav, politický okres i soudní okres Dubá[10]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Dubá
  • 1868 země česká, kraj Česká Lípa, politický i soudní okres Dubá
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Ústí nad Labem, politický i soudní okres Dubá[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Dubá[12]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Mělník, obec Želízy[14]
  • k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Mělník[14]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vidimi.

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2012 v obci měla zastávku příměstská autobusová linka Mělník-Želízy-Vidim (v pracovních dnech šest spojů), jeden pár spojů z Mělníka přes Medonosy a Osinalice. O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Obcí vede cyklotrasa č. 0012 Vojtěchov – Dobřeň – Vidim – Tupadly – Malý Hubenov. Územím obce vedou turistické trasy modrá (Chudolazy – Království – Vidim – Jestřebice – Pokličky), zelená (Vidim – Dobřeň – Planý důl – Konrádov) a žlutá (Nedvězí – Osinalice – Vidim – Zimořský důl – Želízy – Štětí). V obci funguje malé infocentrum s provozem o pondělních a středečních odpoledních a sobotním dopoledni.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vidim [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  5. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1840. (česky, německy) 
  6. a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 183. 
  7. a b Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 54. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 620.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]