Přeskočit na obsah

Veveří (ulice v Brně)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veveří
Veveří ulice, pohled od Konečného náměstí k centru
Veveří ulice, pohled od Konečného náměstí k centru
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-střed, Brno-Žabovřesky
Část obceVeveří, Žabovřesky
Poloha49°11′58,91″ s. š., 16°36′7″ v. d.
Začíná naŽerotínovo náměstí
Končí naMinská
Historie
Pojmenováno poVeveří a Paul von Hindenburg
Další údaje
Typulice
Délkacca 1,8 km
PSČ602 00, 616 00
Kód ulice34487
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veveří je ulice v Brně. Svůj název získala podle toho, že v dřívějších dobách bývala hlavní cestou vedoucí na zeměpanský hrad Veveří. Vede od Žerotínova náměstí, v městské části Brno-střed, až ke křižovatce s ulicí Tábor na území městské části Žabovřesky.

V celé své délce protíná několik zejména jednosměrných ulic a významný dopravní uzel Konečného náměstí. I v dnešní době je to jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v Brně, kromě silného automobilového provozu ulicí vede významná tramvajová trať, která se v křižovatce s ulicí Nerudova dělí na dva přepravní proudy: jeden vede směrem do Bystrce (linky 3 a 11), druhý do Králova Pole (linka 12).

Po křižovatku s ulicí Slovákovou vede také jednosměrná trolejbusová trať. Zástavbu tvoří zejména cihlové domy z 19. a 20. století, v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Pekárenská a Sokolská se nachází bývalý vojenský areál, u Konečného náměstí je umístěna botanická zahrada Masarykovy univerzity, naproti budovám Fakulty stavební VUT se nachází Björnsenův sad a mezi křižovatkou s ulicemi Resslova a Šumavská areál jízdárny a velká parkovací plocha využívaná pro konání poutí apod. Po ulici je také pojmenována čtvrť a katastrální území Veveří.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Cesta v trase ulice Veveří existovala již ve středověku. Před hradbami, v prostoru dnešního Žerotínova náměstí, se nacházela ves Hartlůvka (Hartlgasse), kterou procházela cesta dále do Žabovřesk. V prostoru počátku pozdější ulice Veveří se postupně objevovaly první domky. Na přelomu 17. a 18. století Hartlůvka kvůli výstavbě barokního bastionového opevnění města zanikla, a coby předměstskou osadu ji nahradila nově zřízená Malá Nová Ulice (Kleine Neugasse), která se nacházela v trase ulice Veveří, mezi Žerotínovým náměstím a ulicí Slovákovou. Malá Nová Ulice se v roce 1850 stala součástí Brna. V roce 1867, při oficiálním pojmenování ulic ve městě, získala vlastní ulice název Veverská (Eichhorngasse), podle směru k hradu Veveří.[1] Tento název jí vydržel do roku 1915. To byla v průběhu 1. světové války, mezi lety 1915 - 1918, pojmenována Hindenburgstrasse[2] (česky Hindenburgova), podle německého polního maršála a prezidenta Paula von Hindenburga. Název ulice se změnil krátce po vzniku Československé republiky a to 20.12.1918[3], kdy se objevuje již její zpřesněný název v češtině Veveří a to trvá dodnes, kromě období německé okupace mezi lety 1939 - 1945, kdy byl k českému názvu přidán německý Eichhorner Strasse.[4]

Pohled na zastávku Grohova směr Bystrc nebo Královo Pole

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Z dopravního hlediska byla Veveří ulice již od svého vzniku jednou z nejdůležitějších dopravních tepen - bylo to dáno zejména tím, že byla hlavní výpadovou ulicí z centra Brna směrem do Žabovřesk, Komína, Bystrce a k hradu Veveří. Rok po zavedení provozu elektrických tramvají v Brně, tedy v roce 1901,[5] byla v úseku mezi Žerotínovým náměstím a Tivoli (dnes Konečného náměstí), vystavěna tramvajová trať červené linky tramvaje. S postupným prodlužováním ulice, byla prodlužována i tramvajová trať, v roce 1914 k areálu c.k. české technické vysoké školy Františka Josefa v Brně (dnes Fakulta stavební VUT), kde se poblíž nacházel lazaret,[6] a o rok později, tedy v roce 1915 až na samý konec ulice, k Laudonově ulici (dnes ulice Tábor).[6] Trať byla dále postupně prodlužována na sever města, do Žabovřesk, Komína a Bystrce, čímž získávala postupně stále větší význam. V roce 1961 přibyla také odbočná trať z Konečného náměstí Nerudovou ulicí směrem do Králova Pole.[7]

Dnes má tramvajová trať na Veveří ulici čtyři zastávky: Grohova, Konečného náměstí, Rybkova a Tábor (tu v ulici Veveří pouze ve směru do Žabovřesk). Na všech těchto zastávkách také zastavují autobusy nočních linek. V padesátých letech byla v ulici Veveří zavedena z centra města trolejbusová trať po křižovatku s ulicí Slovákovou, která je součástí smyčky Kounicova – Brandlova (poblíž přestupního uzlu Česká) – Slovákova.[8]

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k poloze a významu ulice, se v ulici nachází široké spektrum služeb - kavárny, bary, restaurace, pekárny, supermarket Albert, drogerie, služebna obvodního oddělení Policie ČR, sídlo Městské správy sociálního zabezpečení Brno, lékařské ordinace apod. Stejně tak jako většina ulic v centru Brna, trpí i Veveří ulice nedostatkem parkovacích míst, což vede k častým komplikacím.

Významné budovy a instituce

[editovat | editovat zdroj]
Fakulta stavební VUT

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorngasse)
  2. ↑ Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Hindenburgstrasse)
  3. ↑ Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Veveří)
  4. ↑ Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorner Strasse)
  5. ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91. Dále jen Nesiba. 
  6. ↑ a b Nesiba, s. 95.
  7. ↑ Nesiba, s. 108.
  8. ↑ FIALA, Petr; MRKOS, Jiří. Trolejbusy v Brně. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF, 2000. S. 9. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Veveří_(ulice_v_Brně)&oldid=24173225“