Vesnické kostely chlumeckého panství
Vesnické kostely chlumeckého panství jsou sérií barokních kostelů stejné stavební dispozice vzniklých na chlumeckém panství nákladem Václava Norberta Oktaviána Kinského v letech 1703-20.[1] Jedná se o ucelený soubor "typizovaných" vesnických kostelů, ke kterému neexistuje na území Česka mnoho analogií.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Vesnické kostely chlumeckého panství byly vždy novostavbami zcela nahrazujícími, nebo podstatně měnícími starší církevní stavby. Kostel vždy tvoří plochostropá obdélníková loď se dvěma okny v podélných stěnách[3]. Dominantní je vždy západní průčelí, v němž je umístěn jednoduchý portál a nad ním okno. Toto průčelí je členěno pilastry a vrcholí nápadným štítem, jehož základnu zdůrazňují pískovcové obelisky nebo koule. Presbytář kostela je většinou čtvercový a obvykle sklenutý křížovou klenbou[3], v západní části lodi zpravidla bývá jednoduchá kruchta. Kostely zásadně nemají věž, jsou doplněny (většinou dřevěnou) zvonicí. Architektonický koncept v podstatě představuje na mimimum redukované schéma kostela Il Gesù (důraz na monumentální štítové západní průčelí jakožto symbolickou bránu do příbytku Páně, u budovy z praktického hlediska chybí věž v západním průčelí, nebo - jako v případě vesnických kostelů chlumeckého panství - chybí zcela). Interiéry všech kostelů jsou spíše prosté. Autor jednotlivých staveb není znám. [1][2]
Kostely
[editovat | editovat zdroj]Do skupiny vesnických kostelů chlumeckého panství zbudovaných za Václava Norberta Oktaviána Kinského v letech 1703-20 patřily:[2]
- Kostel svatého Jiljí v Újezdě u Přelouče z roku 1703 - radikální přestavba staršího kostela, dochoval se v barokní podobě
- Kostel svaté Maří Magdaleny v Nepolisech z roku 1707 - náhrada původního dřevěného kostela barokní verzí, ta byla ale v roce 1896 nahrazena stavbou novorománskou, která je zde dosud
- Kostela svatého Filipa a Jakuba v Mlékosrbech z roku 1709 - náhrada původního kostela barokní verzí, ta ale byla v 19. století zcela přestavěna v novorománském stylu, včetně doplnění věže
- Kostel svatého Bartoloměje v Lovčicích z roku 1714 - zajímavostí je zděná zvonice též z roku 1714, kostel se dochoval v barokní podobě
- Kostel svatého Benedikta v Lučicích z roku 1718 - barokní kostel nahradil původní dřevěný, zděný barokní kostel se dochoval v původní podobě
- Kostel svatého Jiří ve Vápně z roku 1720 - jednalo se o úpravu a rozšíření původního gotického kostelíka, donátorem stavby byl na rozdíl od ostatních již František Ferdinand Kinský (syn Václana Norberta Oktaviána), kostel se dochoval v barokní podobě
Ještě před zbudováním této série kostelů, v éře Jana Oktaviána Kinského a Františka Oldřicha Kinského, byly na chlumeckém panství vybudovány:
- Kostel Narození Panny Marie v Choťovicích v roce 1670 - původně barokní kostel, typově již odpovídající ostatním kostelům chlumeckého panství, byl v roce 1860 výrazně neogoticky přebudován, včetně doplnění věže
- Kostel svatého Havla v Rasochách v roce 1680 - zcela stylově odpovídá pozdějším vesnickým kostelům chlumeckého panství, dochoval se v barokní podobě
- Kostel svatého Václava ve Staré Vodě v roce 1680 - barokní úpravy starší stavby, dochoval se v barokní podobě
- Kostel svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou v roce 1680 - barokní úpravy starší stavby, kostel byl po požáru roku 1866 podstatně přebudován v empírovém stylu, včetně přístavby věže, barokní rysy věže a přesbytáře ale přetrvaly
Šest kostelů se až do dnešních dnů (2020) dochovalo v původní barokní podobě. Dřevěné zvonice jsou dochovány o kostelů v Újezdě, Lučicích a Vápně, v Lovčicích je zvonice zděná.[2]
Do skupiny chlumeckých vesnických kostelů lze typově zařadit i kostel Narození Panny Marie v Běrunicích z roku 1718, ten se ale nacházel na panství dymokurském.[2]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Když roku 1716 Kinští koupili Kratonohy, dostal se na chlumecké panství barokně přestavěný kostel svatého Jakuba Většího, který se stylově zcela vymyká prostému vesnickému baroku na zbytku panství. Kratonohy vlastnil v letech 1701-16 Jan Adam Michna z Vacínova, který nechal pro svoji španělskou manželku kratonožský kostel dekorovat přímo španělskými umělci. Kazatelna má tvar velrybí tlamy a mše se slouží před jeskyní obývanou plameňáky a dalšími ptáky.[2]
Mapa kostelů
[editovat | editovat zdroj]
původní barokní podoba
přestavba
zajímavost
Galerie kostelů dochovaných v původní barokní podobě
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Jiljí, Újezd u Přelouče -
Kostel sv. Bartoloměje, Lovčice (vpravo zděná zvonice) -
Kostel sv. Benedikta, Lučice (s dřevěnou zvonicí) -
Kostel sv. Jiří, Vápno -
Kostel sv. Havla, Rasochy -
Kostel sv. Václava, Stará Voda
,_kostel_sv._Bartolom%C4%9Bje.jpg)
Galerie přebudovaných kostelů
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Maří Magdaleny, Nepolisy -
Kostel sv. Filipa a Jakuba, Mlékosrby -
Kostel Narození Panny Marie, Choťovice -
Kostel sv. Jiří, Lužec nad Cidlinou
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DANĚK, Josef. Diplomová práce: Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta Filozofická, 2008.
- ↑ a b c d e f KUČA, Karel. Chlumecko, Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní 2. 1. vyd. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-1-8.
- ↑ a b HTTP://WWW.KNESL.COM, Jiří Knesl; e-mail: jiri knesl@gmail com; www:. Kostely Čech a Moravy. www.kostelyunas.cz [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]