Velvyslanectví České republiky v Budapešti
| Velvyslanectví České republiky v Budapešti | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1993 |
| Poloha | |
| Adresa | Rózsa utca 61., Terezín,  Maďarsko |
| Souřadnice | 47°30′28,3″ s. š., 19°4′7,5″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velvyslanectví České republiky v Budapešti je hlavním českým diplomatickým zastoupením v Maďarsku. Nachází se v budově na adrese Rózsa utca 61, v VI. obvodu hlavního města Budapešti. Původně vzniklo jako velvyslanectví Československa, po rozdělení země roku 1993 byly dvě budovy velvyslanectví rozděleny mezi objektu českou a slovenskou diplomatickou misi. Od roku 2023 vykonává funkci ambasadorky Eva Dvořáková.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa koncem roku 1918, a následně pak po signaci Trianonské mírové smlouvy Československou a Maďarském v čevnu 1920, v rámci které Maďarsko uznalo nezávislost Československa, byly zahájeny vzájemné diplomatické vztahy. V Budapešti bylo zřízeno velvyslanectví, které od roku 1922 sídlilo v budově ulici Rózsa, kterou pro tyto účely čs. stát zakoupil. Vzájemné vztahy pak byly přerušeny dočasným zánikem Československa následkem Mnichovské dohody a následnou německou okupací Čech, Moravy a Slezska, a k jejich obnovení došlo až po druhé světové válce. 18. ledna 1954 byla zdejší diplomatická mise povýšena na velvyslanectví.
Budova velvyslanectví
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Nemovitost na ulici Rózsa byla Československem pro potřeby zastupitelského úřadu zakoupena v roce 1922. Přestože byla během druhé světové vílky zabavena a po roce 1945 Československu navrácena, velvyslanectví zde mohlo fungovat jen několik měsíců a k jeho oficiálnímu znovuotevření je v roce 1947. Telefonní seznam z roku 1948 uvádí adresu ambasády na 22-24 Stefánia utca (tehdy Vorosilov, poté Népstadion utza), konzulát a obchodní kancelář pak zůstaly v budově na Rózsa utca.
Když se Československo v roce 1993 rozdělilo, byly rozděleny i pozemky a budovy: na základě dohody, dle které bude dle národnosti velvyslance přidělena české či slovenské straně. Vzhledem k tomu, že tehdejší československý velvyslanec v Maďarsku Rudolf Chmel byl slovenské národnosti, hlavní budova v ulici Stefánia se stala ambasádou Slovenska a budova v ulici Rózsa se stala sídlem českého velvyslanectví.[2]
Česká konzulární úřad se nachází u bočního vchodu stejné budovy, na adrese Szegfű utca 4. V Budapešti rovněž působí České centrum v Budapešti.
Vedoucí mise
[editovat | editovat zdroj]- 1993–1994 Michal Černý (správce)
- 1994–1998 Richard Pražák
- 1998–2002 Rudolf Jindrák
- 2002–2006 Hana Hubáčková
- 2006–2010 Jaromír Plíšek
- 2010–2014 Helena Bambasová
- 2014-2019 Juraj Chmiel
- 2019-2023 Tibor Bial
- 2023-? Eva Dvořáková
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Csehország budapesti nagykövetsége na maďarské Wikipedii.
- ↑ Velvyslanec. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Népszabadság, 1993. január (51. évfolyam, 1-25. szám) | Arcanum Újságok. adt.arcanum.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (maďarsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 – červen 1920). Historický obzor, 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu velvyslanectví České republiky v Budapešti na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Oficiální stránky - České centrum v Budapešti[nedostupný zdroj]
