Přeskočit na obsah

Vatikánský kodex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stránka Vatikánského kodexu

Vatikánský kodex (Codex Vaticanus; Bibl. Vat., Vat. gr. 1209), označovaný obvykle písmenem B, je řecký pergamenový kodex pocházející z poloviny 4. století z Alexandrie. Své jméno má podle místa (Vatikánská knihovna), kde je od roku 1481 uložen. Skládá se z celkem 759 listů, z nichž 617 obsahuje text Starého a 142 Nového zákona. Ze Starého zákona však mnohé části chybí a Nový zákon končí veršem listu Židům 9,14. Každá strana je rozdělena do tří sloupců o 42 řádcích. Rozměry rukopisu jsou přesně čtvercové o straně 27,5 cm.[1]

Z hlediska textové kritiky je Vatikánský kodex jedním z nejvěrnějších svědků novozákonního textu; jeho jediným soupeřem je v této oblasti Sinajský kodex.[2]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. Kurt Aland, and Barbara Aland, "The Text of the New Testament: An Introduction to the Critical Editions and to the Theory and Practice of Modern Textual Criticism", transl. Erroll F. Rhodes, William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan, 1995, p. 109.
  2. Bruce M. Metzger, Bart D. Ehrman, "The Text of the New Testament: Its Transmission, Corruption and Restoration", Oxford University Press (New York - Oxford, 2005), p. 67.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]