Přeskočit na obsah

Vatican Advanced Technology Telescope

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vatican Advanced Technology Telescope
OrganizaceVatikánská observatoř
ObservatořMount Graham International Observatory
MístoGraham County
OblastMount Graham
StátSpojené státy americké
Souřadnice
Nadmořská výška3 178 m n. m.
Průměr1,83 m
Webová stránkahttps://www.vovatt.org/
CommonsVatican Advanced Technology Telescope
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatican Advanced Technology Telescope je dalekohled pracující v optickéminfračerveném oboru elektromagnetického spektra, který je součástí observatoře Mount Graham v jihovýchodní Arizoně. Dalekohled přijal první světlo v roce 1993. Jeho provozovatelem je Vatikánská observatoř, což je jedno z nejstarších středisek vědeckého výzkumu na světě, ve spolupráci s Arizonskou univerzitouTucsonu.

Katolická církev se o astronomii zajímá dlouhodobě. Jedním z důvodů jsou například Velikonoce, které jsou pohyblivým svátkem a jejichž datum se vypočítává pro každý rok. Astronomická pozorování byla důležitá i pro zavedení gregoriánského kalendáře.[1]

Počátky vatikánské observatoře sahají do roku 1576, kdy papež Řehoř XIII. rozhodl o výstavbě pozorovatelny nad palácem při severní straně nádvoří Belvedere ve Vatikánu (dnešní Věž větrů – italsky Torre dei Venti nebo Torre Gregoriana).[1][2]

Koncem 19. století byly pro účely anstronomického studia upraveny kruhové věže, které jsou součástí středověkých leonských hradeb v západní části Vatikánu.[3][4][5] V roce 1935 však musely být přístroje kvůli světelnému znečištění přesunuty do areálu papežského letního sídla v Castel Gandolfu, přibližně 30 km jihovýchodně od Vatikánu.[5] Nicméně v 70. letech stále rostoucí světelné znečištění začalo rušit pozorování i v Castel Gandolfu.[5]

V roce 1978 se ředitelem vatikánské observatoře stal Američan George Coyne, který předtím působil v Arizoně.[1] Díky svému původu dokázal zprostředkovat spolupráci Vatikánské observatoře s Arizonskou univerzitouTucsonu, která provozuje Stewardovu observatoř. Arizona má příznivé podmínky pro astronomická pozorování a tyto podmínky chrání zákonem. V roce 1981 vzniklo v Tucsonu centrum, zvané Vatican Observatory Research Group (VORG).[5] V roce 1987 byla založena Nadace Vatikánské observatoře (Vatican Observatory Foundation),[6] jejímž účelem bylo získání prostředků na stavbu nového špičkového dalekohledu – Vatican Advanced Technology Telescope (VATT).[1] Dalekohled byl vystavěn na observatoři Mount Graham a první vědecká pozorování na něm začala v roce 1995.[7]

Konstrukce dalekohledu

[editovat | editovat zdroj]

Srdcem dalekohledu je borokřemičité primární zrcadlo voštinové konstrukce, které má velkou světelnost f/1,0 a jehož ohnisková vzdálenost 1,83 m je tedy shodná s jeho průměrem. Díky takto krátké ohniskové vzdálenosti je dalekohled postaven jako Gregoryho konstrukce, která používá duté sekundární zrcadlo umístěné za ohniskem a ve výsledku má neobvykle přesné zaostřování v celém zorném poli.[8]

Neobvyklá optická konstrukce dalekohledu a vylepšený způsob výroby zrcadel umožnily, aby se jeho obě zrcadla, primární a sekundární, zařadila mezi nejpřesněji vyrobená zrcadla pro pozemní dalekohled. Obloha nad observatoří Mount Graham je navíc nejčistší, nejklidnější a nejtmavší v celé pevninské severní Americe a viditelnost zde pravidelně dosahuje lepší hodnoty než jedna úhlová vteřina i bez adaptivní optiky.

Primární zrcadlo dalekohledu bylo vyrobeno Arizonskou univerzitou, která rozvinula neobvyklý způsob výroby zrcadel rotačním odléváním a následným leštěním, který byl následně použit i pro zrcadla MMT Observatory a sousedního Velkého binokulárního dalekohledu.

VATT na snímku z blízkého dalekohledu LBT; Autor: Yvette Cendes

Díky svým výjimečným vlastnostem se dalekohled používá převážně pro snímkování a fotometrii, při nichž svým výkonem překonává jinde umístěné mnohem větší dalekohledy. Mezi objevy získané tímto dalekohledem patří masivní halo objekty (MACHO) v galaxii v Andromedě, které byly zjišťovány pomocí mikročočkování, a dalekohled VATT při tom spolupracoval s observatoří MDM.[9] Dalším úspěchem bylo zkoumání planetky (3782) Celle, u níž bylo díky dalekohledu VATT zjištěno, že jde o první dvojité těleso mezi vestoidy.[10]

Financování

[editovat | editovat zdroj]

Governatorát Městského státu Vatikán platí osazenstvo Vatikánské observatoře a běžné výdaje na výzkum, ale samotnou stavbu a údržbu dalekohledu platí Nadace Vatikánské observatoře (anglicky Vatican Observatory Foundation),[6] která přijímá příspěvky od dobrovolných dárců. Největšími dárci pro stavbu observatoře byli Fred a Alice Lennonovi a Thomas J. Bannan.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vatican Advanced Technology Telescope na anglické Wikipedii.

  1. a b c d GRYGAR, Jiří. O vědě a víře. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. Dostupné online. ISBN 978-80-7192-535-4. Kapitola Astronomie ve Vatikánu. 
  2. The Tower of Winds. www.archivioapostolicovaticano.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Vatican Observatory. Catholic Answers [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  4. What is the Vatican Observatory?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. a b c d History. Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b The Foundation [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JOHNSON, George. Vatican’s Celestial Eye, Seeking Not Angels but Data. The New York Times [online]. 2009-06-22 [cit. 2017-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The Vatican Advanced Technology Telescope - VATT Specifications [online]. Vatican Observatory [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. UGLESICH, Robert R.; CROTTS, Arlin P. S.; BALTZ, Edward A., et al. Evidence of Halo Microlensing in M31. S. 877–893. Astrophysical Journal [online]. Září 2004 [cit. 2019-08-21]. Roč. 612, čís. 2, s. 877–893. Dostupné online. arXiv astro-ph/0403248. DOI 10.1086/422131. Bibcode 2004ApJ...612..877U. (anglicky) 
  10. RYAN, W. H.; RYAN, E. V.; MARTINEZ, C. T.; STEWART, L. Evidence of Halo Microlensing in M31. S. 877–893. Astrophysical Journal [online]. Září 2004 [cit. 2019-08-21]. Roč. 612, čís. 2, s. 877–893. Dostupné online. arXiv astro-ph/0403248. DOI 10.1086/422131. Bibcode 2004ApJ...612..877U. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRYGAR, Jiří. Vatikánská astronomie míří do XXI. století [online]. Vira.cz [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. ,
  • MAFFEO, Sabino. The Vatican Observatory. In the Service of Nine Popes. Vatikán: Vatican Observatory Publications, 2001. ISBN 9788820972424. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]