Vambeřice
Vambeřice Wambierzyce Albendorf | |
---|---|
Pohled na Vambeřice | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°29′21″ s. š., 16°27′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 410 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Kladsko |
Gmina | Radków |
Vambeřice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 200 |
Správa | |
Telefonní předvolba | 74 |
PSČ | 57-411 |
Označení vozidel | DKL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vambeřice (polsky Wambierzyce [vamběřice], německy Albendorf) jsou vesnice a zároveň významné poutní místo s mnoha sakrálními památkami v okrese Kladsko v polském Dolnoslezském vojvodství, nazývané také Slezský Jeruzalém. Leží 5 km jihovýchodně od Radkówa, zhruba 6 km od česko-polské státní hranice a 15 km jihovýchodně od Broumova.[1] Ze správního hlediska jsou Vambeřice jedním z dvanácti starostenství městsko-vesnické gminy Radków.
Název
[editovat | editovat zdroj]Polský název byl vytvořen až po 2. světové válce a pochází od českého jména lokality, které používali poutníci z Čech a Moravy. Český název vznikl prostřednictvím formy Valbeřice z německého jména Albendorf.[zdroj?]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o sídle jménem Alberndorf, resp. latinsky Alberti villa je z roku 1330. V roce 1398 je ves uváděna jako Alberdorf, v roce 1560 jako Alberichsdorf. Vambeřice se nacházely na území historického Kladska, které bylo od 12. do 18. století součástí Čech.
Poutní místo
[editovat | editovat zdroj]Vznik svatyně na tomto místě souvisí s legendou ze 12. století. Podle ní měl nevidomý Jan z Ratna na místě svatyně znovu získat zrak. Následně se mu zjevila postava Panny Marie. Počátkem 18. století byla zbudována barokní svatyně Matky Boží. V 19. století byly Vambeřice častým cílem náboženských poutí i z českých zemí, proto se o nich např. ve svých poznámkách zmiňuje Alois Beer.[2] V roce 1936 kostel získal titul menší baziliky.
Památky
[editovat | editovat zdroj]Bazilika Navštívení Panny Marie je pozoruhodnou barokní stavbou, sestávající z ochozů, vybudovaných kolem oválné chrámové lodi, a z jedenácti kaplí. V interiéru baziliky se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva, pocházející ze 13. nebo 14. století, která byla korunována v roce 1980. Areál baziliky je památkově chráněný od roku 1950.[3]
Bazilika se tyčí nad nevelkým náměstím, ze kterého k ní vede 57 schodů se symbolickým významem: 9 (počet andělských chórů) + 33 (věk Ježíše Krista v okamžiku ukřižování) + 15 (věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista). Z iniciativy tehdejšího majitele Vambeřic Daniela Osterberga zde od konce 17. století do století 19. vznikala kalvárie s asi 100 kaplemi, kapličkami a 12 bránami.
Potok protékající vsí se jmenuje Cedron, názvy okolních vrchů odkazují na biblickou tematiku – Tábor, Sion, Oreb (polsky Tabor, Syjon, Horeb). Symbolika odkazuje na Jeruzalém z dob života Ježíše Krista. Mezi další památkově chráněné objekty ve Vambeřicích patří řada dalších staveb, pocházejících ze 17. až 19. století: kaple na návrších Tábor a Kalvárie, další kaple a brány v městečku a pozůstatky staršího poutnického domu.[3]
Ve Vambeřicích se nachází pohyblivý betlém z roku 1882 s více než 800 figurkami, zhotovený místním hodinářem Longinem Wittigem, regionální minimuzeum a zvěřinec.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Arno Herzig, německý historik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Brána Gihon
-
Poutnický dům
-
Bazilika se schodištěm
-
Jeruzalémská brána
-
Kaple sv. Jakuba
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wambierzyce na polské Wikipedii.
- ↑ Seznam. Vambeřice [online]. mapy.cz [cit. 2022-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Beer, Alois: Památnosti mého podomování. Kruh, Hradec Králové 1978, s. 45, 118
- ↑ a b Rejestr zabytków. Woj. dolnośląskie – pow. kłodzki: Wambierzyce [online]. Narodowy Instytut Dziedzictwa [cit. 2022-11-28]. PDF, str. 89. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-20. (polsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZIMMER, Emanuel. Stručné dějiny poutního místa Vambeřic. Překlad Jan Zahálka. Praha: J. Zahálka, 1900. 64 s. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Vambeřice na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vambeřice na Wikimedia Commons
- Vambeřice na www.dolnyslask.org