Valérie Belinová
| Valérie Belinová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. února 1964 (60 let) Paříž nebo Boulogne-Billancourt |
| Alma mater | École nationale supérieure d'art de Bourges (do 1987) Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne |
| Povolání | fotografka a výtvarnice |
| Ocenění | Prix HSBC pour la photographie (2000) Altadis Prize (2001) Prix Pictet (2015) komandér Řádu umění a literatury (2022) |
| Webová stránka | valeriebelin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valérie Belinová (nepřechýleně Valérie Belin; * 3. února 1964)[1] je francouzská umělecká fotografka.[2][3][4][5] Žije a pracuje v Paříži.[6]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Valérie Belinová se narodila v Boulogne-Billancourt. [6] V letech 1983 až 1985 studovala na École Beaux-arts de Versailles a v letech 1985 až 1988 na École Nationale Supérieure d'Art de Bourges a poté získala diplom v pokročilém studiu filozofie umění na Univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne v roce 1989.[6]
V roce 2015 vyhrála šestý ročník ocenění Prix Pictet, jehož tématem bylo „Disorder“.[7] Toho roku měla také výstavu v Centre Pompidou v Paříži s názvem Unquiet Images a zahrnoval asi 30 děl zobrazujících figuríny.[8][9]
Její dílo je uloženo ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku, Sanfranciského muzea moderního umění, Musée National d'Art Moderne v Paříži a Muzea moderního umění města Paříže. [10]
V roce 2024 byla retrospektiva díla autorky uvedena na každoroční akci Photo London.[11]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Její tvorba má podobu fotografických seriálů. V roce 2000 začala používat digitální postprodukční nástroje, které jí daly větší svobodu měnit a řídit chromatické hodnoty tisků. V té době vytvořila svou první sérii v barvě. V roce 2009 začala Belinová využívat další druhy digitální manipulace, čímž umocnila hybridní, grafický a nepravý rozměr své práce. Patří mezi ně solarizace a přetisk. Od té doby pracuje také s jinými abstraktními vektorovými formami, jako jsou digitální „readymades“ nalezené na internetu, které přepracovává na počítači a spojuje je se svými snímky.[12]
Film a představení[editovat | editovat zdroj]
Ve stejné době Belinová zkoumala další formy vyjádření. Black-Eyed Susan (2011) je video založené na stejnojmenné fotografické sérii z roku 2010. MJ6 byla živá akce v roce 2013, choreografické představení založené na její sérii z roku 2004 o podobenstvích Michaela Jacksona, prezentované v Centre Georges Pompidou.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2000: Prix HSBC pour la photographie[13]
- 2001: Prix Altadis(fr)
- 2015: Prix Pictet[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valérie Belin na anglické Wikipedii.
- ↑ Valérie Belin [online]. Museum of Modern Art [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ POLLACK, Kira. Double Vision: Valérie Belin's Black Eyed Susan. Time. 13 April 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2011.
- ↑ ATTIAS, Laurie. Valerie Belin [online]. September 2001 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online.
- ↑ HORAN, Tom. Viewfinder: Palettes by Valérie Belin. The Daily Telegraph. 24 June 2006. Dostupné online [cit. 19 June 2012].
- ↑ Valérie Belin [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c About [online]. Valérie Belin [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Portfolios: Disorder [online]. Prix Pictet, 17 June 2015 [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Valérie Belin's "Unquiet Images" at Centre Pompidou in Paris. BlouinArtinfo. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 December 2017. (anglicky)
- ↑ FARAGO, Jason. Valérie Belin's Plastic Bodies. The New Yorker. 7 July 2015. Dostupné online [cit. 26 August 2021]. (anglicky)
- ↑ POLLACK, Kira. Double Vision: Valérie Belin's Black Eyed Susan. Time. 13 April 2011. Dostupné online [cit. 26 August 2021]. (anglicky)
- ↑ LAWSON-TANCRED, Jo. New A.I. Works Fuse Fantasy and Memory at Photo London. Artnet. 16 May 2024. Dostupné online [cit. 20 May 2024].
- ↑ Belin transgresses between reality and illusion [online]. 7 July 2017 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online.
- ↑ WACHTER, R. F.; BRIGGS, G. P.; PEDERSEN, C. E. Precipitation of phase I antigen of Coxiella burnetii by sodium sulfite. Acta Virologica. November 1975, s. 500. ISSN 0001-723X. PMID 2000.
- ↑ Valérie Belin | Prix Pictet | The global award in photography and sustainability [online]. 22 June 2015 [cit. 2017-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valérie Belinová na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
