Vajanského vodopád
| Vajanského vodopád | |
|---|---|
 | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 30 m[1] |
| Šířka | 2,5 m |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′38″ s. š., 20°1′30″ v. d. |
 | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Kôprovský potok |
| Povodí | Váh |
| Typ | ledovcový selektivní |
| Poznámka | 2. nejvyšší vodopád ve Vysokých Tatrách |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vajanského vodopád je ledovcový vodopád selektivního typu ve Vysokých Tatrách v okrese Poprad na severním Slovensku.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Nachází se v Temnosmrečianske dolině a jeho podloží je tvořené granodiority. Vodopád vytváří Temnosmrečinský potok, který je nad ním v nadmořské výšce 1620 m široký 2,5 m. Je vysoký přibližně 30 m.
Název vodopádu je dílem českého novináře Rudolfa Václava Boubely, jenž v roce 1919 navrhl pojmenování na počest slovenského politika a spisovatele Svetozára Hurbana, který užíval literární pseudonym Vajanský. Ten v roce 1879 vydal básnickou sbírku Tatry a more, jinak však s vodopádem není historicky spjat. Starší název Temnosmrečinský vodopád je stále užíván v polštině jako Ciemnosmreczyńska Siklawa.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko vodopádu prochází 
červená turistická značka k Nižnému Temnosmrečianskemu plesu, která je přístupná veřejnosti od 16. června do 31. října, kdy se tam dostaneme po červené a 
modré turistické značce z Podbanského nebo z rozcestí Tri studničky pod Kriváněm. Vrátit se je možné pouze stejnou cestou, pokračovat k Vyšnému Temnosmrečianskemu plesa a do sedla Chalubinské vrata a dál do Polska není možné, turistický chodník byl zrušen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LACIKA, Ján. Tatry - turistický sprievodca. Bratislava: Dajama, 1999. ISBN 80-88975-10-7. S. 12. (slovensky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vajanského vodopád na Wikimedia Commons
