V404 Cygni
| V404 Cygni | |
|---|---|
 Světelné ozvěny z novy v roce 2015 (rentgenový snímek) | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Souhvězdí | Labuť |
| Rektascenze | 306,015 939 357 82° |
| Deklinace | 33,867 211 718 26° |
| Paralaxa | 0,438 7 mas |
| Vzdálenost | 2 390 pc |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 12,7 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −5,769 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −7,845 mas/rok |
| Další označení | |
| 2MASS | 2MASS J20240382+3352021 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V404 Cygni je mikrokvasar a trojhvězdný rentgenový dvojhvězdný systém v souhvězdí Labutě. Zahrnuje černou díru o hmotnosti přibližně 9 M☉ a průvodce spektrální třídy K3 III s hmotností zhruba 0,7 M☉.[1] Dvojici doplňuje třetí, vzdálená složka, díky čemuž jde o hierarchický trojhvězdný systém.[2]
.jpg)
Charakteristickým jevem je intenzivní přenos hmoty z hvězdy do akrečního disku kolem černé díry. V404 Cygni je také známá tím, že při opakovaných vzplanutích (tzv. novách) prudce mění jasnost v různých elektromagnetických pásmech (viditelné světlo, rentgen, gama).[3] V roce 2015 se dokonce stala dočasně nejjasnějším rentgenovým zdrojem na obloze – až padesátkrát jasnějším než Krabí mlhovina.[4]
Charakteristiky systému
[editovat | editovat zdroj]- Černá díra (primární složka) má hmotnost asi 9 M☉ a nachází se ve vzdálenosti zhruba 7 800 světelných let od Země.[1] V roce 2009 byl tento objekt první černou dírou, u níž se podařilo přesně změřit paralaxu a tedy i vzdálenost metodou velmi dlouhé základny.[5]
- Sekundární složka je vyvinutá hvězda (pozdní G až rané K), z níž gravitační síly černé díry strhávají materiál do akrečního disku.[6] Hmotnost této složky se odhaduje kolem 0,7 M☉ a zářivost asi 10násobku zářivosti Slunce.[1]
- Třetí složka (terciární) byla identifikována v roce 2024 ve vzdálenosti přes 3 500 AU od vnitřního páru.[2] Pravděpodobně jde o vyvinutou hvězdu, která obíhá okolo vnitřní dvojhvězdy s periodou v řádu desítek tisíc let.
Významná vzplanutí (novy)
[editovat | editovat zdroj]- V404 Cygni byla poprvé zaznamenána jako Nova Cygni 1938.[7]
- V roce 1989 došlo k dalšímu jasnému vzplanutí. Japonský satelit Ginga tehdy objevil nový rentgenový zdroj GS 2023+338, který se ukázal být právě V404 Cygni.[8]
- Nejvýraznější erupce 21. století proběhla v roce 2015, kdy se V404 Cygni stala dočasně nejjasnějším rentgenovým objektem na obloze.[3][4] Zjasnění doprovázely prudké změny jasnosti na škále minut až hodin, a dokonce i rychlé kmity výtrysků (tzv. jetů), což je často interpretováno jako důsledek Lense–Thirringovy precese v okolí černé díry.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c SHAHBAZ, T.; RINGWALD, F. A.; BUNN, J. C.; NAYLOR, T.; CHARLES, P. A.; CASARES, J. The mass of the black hole in V404 Cygni. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1994, s. L10–L14. DOI 10.1093/mnras/271.1.L10. Bibcode 1994MNRAS.271L..10S.
- ↑ a b BURDGE, Kevin B.; EL-BADRY, Kareem; KARA, Erin. The black hole low-mass X-ray binary V404 Cygni is part of a wide triple. Nature. 2024-10-23, s. 1–5. DOI 10.1038/s41586-024-08120-6.
- ↑ a b RODRIGUEZ, J.; CADOLLE BEL, M.; ALFONSO-GARZÓN, J. Correlated optical, X-ray, and γ-ray flaring activity seen with INTEGRAL during the 2015 outburst of V404 Cygni. Astronomy & Astrophysics. 2015, s. L9. DOI 10.1051/0004-6361/201527043. Bibcode 2015A&A...581L...9R. arXiv 1507.06659.
- ↑ a b Monster black hole wakes up after 26 years [online]. ESA [cit. 2025-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 June 2015.
- ↑ MILLER-JONES, J. A. C. The first accurate parallax distance to a black hole. The Astrophysical Journal Letters. 2009, s. L230. DOI 10.1088/0004-637X/706/2/L230. Bibcode 2009ApJ...706L.230M. arXiv 0910.5253.
- ↑ KHARGHARIA, J.; FRONING, C. S.; ROBINSON, E. L. Near-infrared Spectroscopy of Low-mass X-ray Binaries: Accretion Disk Contamination and Compact Object Mass Determination in V404 Cyg. The Astrophysical Journal. 2010, s. 1105. DOI 10.1088/0004-637X/716/2/1105. Bibcode 2010ApJ...716.1105K. arXiv 1004.5358.
- ↑ DUERBECK, H. W. A reference catalogue and atlas of galactic novae. Space Science Reviews. 1987, s. 1. DOI 10.1007/BF00187826. Bibcode 1987SSRv...45....1D.
- ↑ KITAMOTO, S. GS2023+338 – A new class of X-ray transient source?. Nature. 1989, s. 518. DOI 10.1038/342518a0. Bibcode 1989Natur.342..518K.
- ↑ Black hole jets wobble due to warped spacetime [online]. Space.com, 29 April 2019. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu V4040 Cygni na Wikimedia Commons - Rentgenová dvojhvězda
- Nova
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- SIMBAD – V404 Cygni (anglicky)
- V404 Cygni v archivu AAVSO (anglicky)
- Viditelné světlo od černé díry zaznamenáno poprvé (článek v The Guardian, 2016)