Všeobecné volby v Palestině 1996
| Prezidentské volby v Palestině 1996 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát |  Palestina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | prezidentské | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 20. ledna 1996 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | 2005 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební účast | 71,66 % | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kandidátů | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Parlamentní volby v Palestině 1996 | ||
|---|---|---|
| Stát | Palestina | |
| Druh voleb | parlamentní | |
| Volební termín | 20. ledna 1996 | |
| Následující volby | 2006 | |
| Počet kand. stran | 16 | |
| Výsledky | ||
Všeobecné volby v Palestině 1996 se uskutečnily dne 20. ledna 1996 na palestinských územích –Západním břehu Jordánu, Pásmu Gazy a Východním Jeruzalémě. Šlo o první volby státu Palestina. Ve volbách byl zvolen prezident Palestiny a členové Palestinské legislativní rady. Z voleb vzešla vláda, které předsedal zvolený prezident Jásir Arafat.
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]V květnu 1994 vznikla na základě dohod z Osla Palestinská autonomie. Mělo jít o prozatímní vládní těleso, které mělo vládnout palestinským územím na dobu pěti let, během kterých mělo dojít k finální dohodě s Izraelem.[1] Správní těleso Palestinské autonomie se zákonně vyčlenilo z Organizace pro osvobození Palestiny a bylo nově mezinárodně uznáno jako legální politický zástupce Palestinců.
Další volby do Palestinské legislativní rady se měly konat v květnu 1999, ale nakonec se kvůli bezpečnostní situaci a selhání mírového procesu konaly až v roce 2006.[2]
Vzhledem ke krátké době existence politického tělesa Palestinské autonomie nebyly ve společnosti rozvinuty konvenční politické strany. Palestinské zájmy desetiletí hájila Organizace pro osvobození Palestiny, ve které byly zastoupeny osvobozenecké organizace a dominoval jí Fatah. Hlavní rival Fatahu, islamistický Hamás, volby (a celý mírový proces postavený na dvoustátním řešení) bojkotoval.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Přes značné izraelské obstrukce[3] se palestinskému statistickému úřadu podařilo zařídit nezbytnou registraci voličů. Obstrukce zahrnovaly dlouhé zpoždění při poskytování map a nezbytných informací a naléhání na předkládání dokumentů pouze v hebrejštině; v Gaze bylo na hraničním přechodu Erez zadrženo šest tun voličských průkazů, které nakonec musely být „ručně přeneseny přes betonové zátarasy, které byly rozmístěny na kontrolním stanovišti“.
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]Prezident byl zvolen prostým lidovým hlasováním. Výsledky voleb považovala většina pozorovatelů za předem dané, a to kvůli Arafatově dlouhodobé dominanci na palestinské politické scéně (byl pověřeným prezidentem Palestinské autonomie od jejího vzniku a před tím desítky let lídrem Organizace pro osvobození Palestiny) a velké úctě, kterou vůči němu většina Palestinců chovala. Jeho jediná oponentka, politička Samícha Chalíl (DFOP), byla z velké části považována za formální.[4] Arafat vyhrál volby s 89,8 procenta hlasů proti 10,2 procentu pro Samíchu Chalíl.[5]
Legislativní rada
[editovat | editovat zdroj]V parlamentních volbách bylo zvoleno 88 členů Palestinské legislativní rady z vícemandátových volebních obvodů, přičemž počet zástupců z každého volebního obvodu byl určen počtem obyvatel. 51 křesel připadlo na Západní břeh Jordánu a 37 na Pásmo Gazy. Několik mandátů bylo vyhrazeno pro křesťanské a samaritánské komunity.
| Strana | Hlasy | Mandáty |
|---|---|---|
| Fatah | 1 085 593 | 50 |
| Palestinská komunistická strana | 102 830 | 0 |
| Národně demokratická koalice | 79 058 | 1 |
| Palestinská demokratická unie | 71 672 | 1 |
| Blok svobody a nezávislosti | 57 516 | 1 |
| Palestinská fronta lidového boje | 26 034 | 0 |
| Arabská osvobozenecká fronta | 22 810 | 0 |
| Islámské hnutí boje | 12 285 | 0 |
| Palestinský islámský džihád | 8 391 | 0 |
| Národní demokratické hnutí | 6 831 | 0 |
| Blok budoucnosti | 6 584 | 0 |
| Palestinská osvobozenecká fronta | 3 919 | 0 |
| Národní hnutí pro změnu | 2 658 | 0 |
| Palestinská národní koalice | 2 635 | 0 |
| Ba'athská strana | 2 230 | 0 |
| Progresivní národní blok | 1 707 | 0 |
| Nezávislí | 2 020 213 | 35 |
| zdroj: JMCC |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1996 Palestinian general election na anglické Wikipedii.
- ↑ Declaration of Principles on Interim Self-Government Arrangements. web.archive.org [online]. 2002-11-15 [cit. 2025-02-19]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20090205004758/http://www.icj-cij.org/docket/files/131/1555.pdf
- ↑ PARSONS, Nigel. The Politics of the Palestinian Authority: From Oslo to Al-Aqsa. [s.l.]: Routledge 440 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-94523-7. S. 200–201. (anglicky)
- ↑ NORDLINGER, Jay. Peace, They Say: A History of the Nobel Peace Prize, the Most Famous and Controversial Prize in the World. [s.l.]: Encounter Books 478 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59403-599-9. S. 349. (anglicky)
- ↑ http://www.elections.ps/Portals/0/pdf/Resultselection1996.pdf