Přeskočit na obsah

Věroslav Bergr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věroslav Berger
Věroslav Bergr, Praha-Vyšehrad, natáčení dokumentárního filmu Pocta Mahlerovi
Věroslav Bergr, Praha-Vyšehrad, natáčení dokumentárního filmu Pocta Mahlerovi
Narození25. května 1928
Ředice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí31. října 2022 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
PovoláníMalíř, grafik a sochař
Manžel(ka)Zdenka Bergrová, básnířka a překladatelka
PodpisPodpis
Webová stránkawww.veroslavbergr.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věroslav Bergr (25. května 1928, Ředice u Lomnice nad Popelkou – 31. října 2022) byl český malíř, grafik a sochař žijící v Praze.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Věroslav Bergr tvořil jako solitér, s výjimkou jeho účasti ve skupině A 59, kterou v uvolňující se atmosféře závěru padesátých let založil spolu s J. Hamplem a dalšími, dnes již zapomenutými výtvarníky M. Křištou, V. Mařatou, B. Zahradilem a O. Fiedlerem. Skupina sice existovala jen krátce, do roku 1965, ale stihla realizovat tři výstavy. První neveřejné setkání, v prvním roce v ateliéru Zahradila v Karlíně, druhou výstavu v roce 1963 na Malé Straně na Novém světě s příznačným názvem Výstava na zdi, třetí v galerii v Ostrově nad Ohří v roce 1965, tehdy s paralelně probíhající výstavou Šmidrů. Přátelství s J. Hamplem, přítelem V. Boudníka, protagonisty jedné z poloh české poválečné abstrakce, přivedlo tehdy Bergra k abstrakci a ke strukturální technice. Akademické vzdělání získal v letech 1958–1963, kdy studoval Art Academy Václava Hollara, kde navázal na studium Ukrajinská akademie v Praze u prof. Ivana Kulce (1950–1958).

V Bergrově tvorbě se přímo odráží jeho životní filozofie a výtvarné postoje. Nepreferuje určitou výrazovou formu, pohybuje se mezi předmětností a abstrakcí; obě polohy se v posledních obrazech ve zvláštní syntéze propojují. Lyrické kompozice krajin střídají v průběhu let fantazijní představy s morálními apely, část jeho díla je pak výtvarnou transpozicí hudby. Od prvotní inspirace „impresionistickou“ hudbou M. Ravela, C. Debussyho a L. Janáčka v obrazech z počátku 50. let směřuje až k přímé reflexi hudby Gustava Mahlera v rozsáhlém mahlerovském cyklu abstraktních strukturálních obrazů z let 1958–1970.

Od poloviny 50. let se Bergr věnoval také dřevěné plastice. Od hledání výrazových možností dřeva v raných abstraktních plastikách dospěl v 60. letech k finální formě figurálních sochařských kompozic, jakýchsi „sochařských etud“. V 70. a 80. letech je nahradily biomorfní dřevěné plastiky, soubory grafik a kresby, které byly reflexí přetrvávající hrozby válečných a ekologických katastrof.

Bergrova volná tvorba má svůj protipól v ilustracích. Především díky ní se stal známým umělcem a uznávaným ilustrátorem. Ilustrační práce souvisí s tvorbou manželky Zdenky Bergrové, s její autorskou poezií i překladatelskou činností. Bergr ilustroval především poezii a lyrickou prózu, kromě českých autorů hlavně ruské prozaiky a francouzské básníky. Ilustroval více než padesát knižních titulů. Od počátku 90. let Bergr opět maloval a ve svých obrazech aktualizoval některá svá původní témata.

Ceny a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 2014 titul Akademik, Mezinárodní akademie Vesuviana, Neapol
  • 2014 diplom za zásluhy, Accademia Universale „Gioshe Carducci“, Neapol
  • 2014 Cena Gustava Mahlera
  • 2010 Mezinárodní asociace kultury a umění Zlatá Chrpa, Francie / zlatá medaile a čestný diplom
  • 2007 Euro Pragensis Ars / Cena za celoživotní výtvarnou činnost, především za Mahlerovské téma
  • 1998 Evropský kruh Franz Kafka, Praha / ocenění za sochařskou a grafickou činnost

Členství ve skupinách

[editovat | editovat zdroj]
  • 1990 Unie výtvarných umělců v Praze
  • 1959–1965 Skupina A 59
  • 2008 Věroslav Bergr, malíř, sochař, grafik, Oftis Ústí nad Orlicí
  • 1992 Věroslav Bergr, Astra

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 2015 Praha, Galerie Villa Pellé
  • 2013 Jihlava, Dům Gustava Mahlera
  • 2008 Lomnice nad Popelkou, Muzeum a galerie
  • 2006 Lomnice nad Popelkou, Městské muzeum
  • 1999 Praha, Na Zátorce
  • 1998 Jilemnice, Zámek a galerie
  • 1998 Lomnice nad Popelkou, Městské muzeum
  • 1997 Havlíčkův Brod, Galerie umění
  • 1997 Praha, Jalta
  • 1997 Praha, Galerie U Křižovníků
  • 1996 Rychnov nad Kněžnou, Zámek
  • 1994 Třeboň, Carpio nakladatelství a knihkupectví
  • 1990 Terezín, Muzeum
  • 1990 Lomnice nad Popelkou, Městské muzeum
  • 1989 Praha, Karlov, Muzeum
  • 1986 Praha, Galerie D
  • 1984 Hradec Králové, Krajská galerie umění
  • 1975 Karlovy Vary, Galerie umění
  • 1974 Lomnice nad Popelkou, Městské muzeum
  • 1970 Ostrov nad Ohří, Galerie umění
  • 1969 Praha, Nová síň
  • 1969 Písek, Oblastní muzeum
  • 1969 Cheb, Galerie umění
  • 1966 Praha, Výstaviště, Malá galerie lapidária Národního muzea
  • 1966 Benešov, Šímova výstavní síň
  • 1964 Praha, Výzkumný ústav estetiky
  • 1962 Praha, Výzkumný ústav farmacie
  • 1962 Lomnice nad Popelkou, Městské divadlo
  • 1959 Praha, divadlo Paradox

Skupinové výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 2003 Praha, Národní knihovna, Ilustrace ke knihám Z. Bergrové
  • 2002 Svitavy, Současná ilustrační tvorba
  • 1998 Praha, Národní muzeum
  • 1998 Třeboň, Pražští malíři
  • 1998–2001 Havlíčkův Brod, Současná ilustrační tvorba
  • 1997 Kladno, Výstava Syndikátu
  • 1997 Praha, Galerie Miró
  • 1995 Poděbrady, Galerie Regis
  • 1995 Praha, Mánes, Obrazy krajinářských inspirací
  • 1995–1997 Havlíčkův Brod, Současná ilustrační tvorba
  • 1994 Praha, Hosté Hollara
  • 1993 Praha, Galerie Lazarská
  • 1991 Německo, Tagernsee
  • 1991 Německo, Burgwedel
  • 1990 Terezín, Památník, Výstava přírůstků
  • 1990 Praha, Mánes, Současná česká kniha
  • 1988 Praha, Výstaviště, Pražský salon
  • 1987 Liberec, Oblastní galerie, Soudobí ilustrátoři klasiků
  • 1983 Praha, Středočeská galerie
  • 1974 Praha, Galerie U Řečických
  • 1968 Praha, Galerie bratří Čapků, Vinohradský salon II
  • 1967 Praha, Výstaviště, Pražský salon
  • 1967 Benešov, Šímova výstavní síň
  • 1967 Praha, Galerie bratří Čapků, Vinohradský salon I
  • 1966 Rychnov nad Kněžnou, Zámecká galerie
  • 1965 Ostrov nad Ohří, Galerie umění
  • 1963 Praha, Nový svět, Výstava na zdi
  • 1963 Veselí nad Lužnicí
  • 1960 Praha
  • 1957 Praha AZKG Vysočany
  • 1956 Praha, Meopta Košíře, s výtvarníky NDR

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]