Věra Kubková
| Věra Kubková | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. května 1954 (70 let) |
| Místo narození |  Československo |
| Stát | Československo |
| Výška | 162 cm |
| Sportovní údaje | |
| Klub | TJ Bohemians ČKD Praha (1966-72) |
| Trenéři | Ivana Felgrová (Boh.) Jan Passer (repr.) Jan Perek (repr.) |
| Disciplína | plavání |
| Pref. plavecký styl | znak |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věra Kubková (* 19. května 1954) je bývalá československa sportovní plavkyně.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Plavat se naučila relativně pozdě v 9 letech při letním pobytu na chatě v České Kamenici. V dětství se věnovala více stolnímu tenisu v klubu Lokomotiva Vršovice.[1] V 6 třídě byla vybrána do experimentální plavecké třídy ZŠ ve Vinohradské ulici, kde pod vedením Ivany Felgrové začala se závodním plaváním v klubu Bohemians ČKD. Specializovala se na plaveckou techniku znak. Felgrová jí nazývala rebelkou a rváčkem v dobrém slova smyslu a dodávala: "Věra dokáže překvapit. Zaplavat výkon v době, kdy ho nikdo nečeká. Z průměrné formy se v závodě najednou vyšvihne až k československému rekordu."[2]
Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 1969 na srpnovém juniorském mistrovství Evropy ve Vídni. Na 100 m znak zaplavala v rozplavbách československý rekord 1:11,5. Ve finále potom časem 1:11,8 obsadila nepopulární 4. místo.[3] Na dvojnásobné trati 200 m znak v osobním rekordu 2:36,9 4. místo zopakovala.[4] Po návratu vyšlo najevo, že o lepší výsledek jí pravděpodobně připravila neschopnost funkcionářů svazu zajistit lepší podmínky přepravy. Jak uvedl trenér Zdeněk Jelínek výprava cestovala na mistrovství Evropy přeplněným nočním vlakem na stojáka. Ještě v den odjezdu byly podle železnice k dispozici volná lehátka.[5]
V roce 1970 na srpnovém mistrovství republiky opanovala sprint na 100 m znak a československým rekordem 1:10,4 splnila ostrý limit (1:11,0) pro start na mistrovství Evropy v Barceloně.[6] Titul mistryně republiky získala i na své slabší dvojnásobné trati. V září na mistrovství Evropy se jí nepovedla rozplavba na 100 m znak. Časem 1:11,4 zaostala sekundu za svým osobním rekordem a nepostoupila mezi finálovou osmičku. Na 200 m znak sice zaplavala nový československý rekord 2:35,1, ale tento čas stačil na konec startovní listiny.[7]
V přípravě na olympijskou sezónu 1972 se soustředila na znakařský sprint na 100 m, ale její výkonnost začala stagnovat. Nedokázala již prolomit hranici 71 sekund a to na splnění limitu pro start na olympijských hrách v Mnichově nestačilo. Na srpnovém mistrovství republiky 1972 jí dokonce na její výstavní trati 100 m znak vzala československý rekord mladá Marta Juránková z Olomouce.
V roce 1973 se soustředila na ukončení studia na sportovním gymnáziu Přípotoční a přijímačky na pražskou FTVS. K vrcholové (dvoufázové) plavecké přípravě se již nevrátila. Věnovala se trenérské práci.