Přeskočit na obsah

Věra Břeňová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Věra Břeňová
Věra Břeňová (2019)
Věra Břeňová (2019)
Narození8. října 1935 (89 let)
Heřmanův Městec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníknihovnice, historička
Alma materfilozofická fakulta Karlovy univerzity v Praze
Ocenění2019 Medaile Antonína Podlahy
Manžel(ka)Jiří Břeň
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Břeňová, rozená Netušilová (8. října 1935 Heřmanův Městec) je česká knihovnice a historička, známá svými publikacemi i organizační činností.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Heřmanově Městci v rodině Josefa Netušila a jeho ženy Marie. Otec byl ředitelem Městské spořitelny v Heřmanově Městci a poté v Chrudimi. Věra z politických důvodů v roce 1950 nemohla podat přihlášku na gymnázium, absolvovala sociální školu v Chrudimi. V roce 1951 byl její starší bratr Milan, student vysoké školy a skaut, odsouzen za vlastizradu (šíření letáků) na 12 let do jáchymovských dolů, poté otec nucen pracovat jako dělník.

Po maturitě v roce 1954 nastoupila do knihovny Národního muzea v Praze, a absolvovala knihovnický kurs pro kvalifikaci knihovnice. V roce 1959 se provdala za archeologa Jiřího Břeně, (v letech 1962 a 1969 se jim narodili dcera a syn). V roce 1970 absolvovala na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze dálkové studium knihovnictví se specializací na literaturu. Roku 1975 získala titul doktorky filozofie.

Pracovala jako odborná knihovnice, historička a redaktorka ve Strahovské knihovně Památníku národního písemnictví v Praze a v 70. letech v Národní knihovně, kde se podílela na zavádění automatizace knihovního fondu a jeho první databázi. knih a článků. Publikovala biografické, bibliografické a historické stati. V letech 1995-2013 pracovala v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kde spolupracovala s Vilémem Prečanem, uspořádala jeho knihovnu a archiv.

Tři desítky let byla činná v zájmové Společnosti Vyšehrad při Vyšehradské kapitule, několik let až do jejího zrušení v roce 2019 ji vedla.

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Václav Adam Urban a jeho knihovnická práce na Strahově, in:Strahovská knihovna roč. 4, č. 1, 1968,s. 255-259
  • Strahovští knihovníci a jejich příspěvky k dějinám knihtisku, in:Strahovská knihovna roč. 7, č. 1, 1971, s. 191-205
  • Bibliotekáři Strahovské knihovny. Praha 1973
  • Velká francouzská revoluce a české země, katalog výstavy Národního muzea, (spoluautorka a redaktorka). Vydalo Národní muzeum, Praha 1989
  • Bibliografie československých dějin 1918-1999 (spoluautorka Slavěna Rohlíková). Vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2005
  • Bibliografie Viléma Prečana, 2013 (spoluautor Milan Drápala). Vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2013

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]