Výroba textilií a oděvů v Indii
Výroba textilií a oděvů je významné odvětví indického hospodářství, kapacita tohoto oboru je (po Číně) druhá největší na světě. V 21. století je zde zaměstnáno kolem 45 milionů lidí přímo výrobní činností a dalších 100 milionů nepřímo přispívá k výsledkům práce. S obchodním obratem asi 150 miliard USD ročně se obor podílí s cca 13 % na celkovém indickém průmyslu a přispívá (v roce 2021) se 2,3 % k tvorbě HDP.
V angličtině se pro celou výrobu od pěstování bavlníku až po ušité oděvy používá označení industry/průmysl, ačkoliv jen méně než 20 % je organizováno jako průmyslový podnik. Velká většina výrobků pochází ze statisíců malých dílen nebo např. od farmářů s průměrnou plochou bavlníkové plantáže asi 2 hektary.[1] [2]
Z historie
[editovat | editovat zdroj]Z archeologických nálezů na území Indie jsou známé textilní výrobky starší než 4000 let.[3] V 16. a 17. století, v předkoloniálním období, pocházelo ve světě 25 % textilií z Indie (vynikající bavlněné a hedvábné tkaniny, vlněné koberce, výšivky). Od konce 18. století přišli však Britové jako koloniální vládci se strojně vyrobenými textiliemi a s dovozními cly do Anglie, kterým indické ručně zhotovené zboží nemohlo konkurovat. Vývoz indických textilií téměř zmizel, v 19. století vznikly možnosti zaměstnání jen v několika nových bavlnářských továrnách (první přádelna a tkalcovna v roce 1856 v Mumbaji).[4] (V roce 1900 přišlo na indický trh z celkového množství 3 miliard metrů tkanin 62 % z importu a 0,3 % šlo na export.) V 1. polovině 20. století se podíl importu sice snížil (v roce 1938 dosáhl 12 % z celkových 5,2 miliard metrů), ale produktivita výroby zůstávala na velmi nízké úrovni (např. v roce 1942 pracovalo 65 % ze 2 milionů ručních stavů s dávno zastaralou technikou vrhacího člunku).
Po získání nezávislosti v roce 1947 podporovala indická vláda rozvoj výroby jen v malých tkalcovnách. Velké podniky směly nahradit staré stroje novou (importovanou) technikou jen když se na nich vyrábělo zboží pro export. Do roku 1981 tam zůstala výroba na nezměněné výši cca 3 miliardy metrů tkanin, zatímco v malých tkalcovnách se zvýšila z 1 miliardy v roce 1951 na 5 miliard v roce 1981 (celkem asi 15 m/obyv., z toho cca 70 % z čisté bavlny).[5]
Ve 3. dekádě 21. století vyrábí Indie textilie v hodnotě cca 150 miliard USD ročně, podstatnou část tvoří více než 5 milionů tun převážně bavlněné příze, 60 m² tkanin na obyvatele (asi 1/3 z ručních stavů) a oděvy za 60 miliard USD.[6]
Struktura výroby
[editovat | editovat zdroj]Podmínky pro podnikání v textilní výrobě
[editovat | editovat zdroj]Podle průzkumu Světové banky bylo v 1. dekádě v Indii registrováno 16 milionů výrobců textilií a oděvů, z toho asi 3 miliony továrních.[7]
Konkurenceschopnost indického textilu dokazuje např. studie z roku 2018: U naprosté většiny textilií jsou výrobní náklady v Indii o 25-30 % nižší než v Číně.[8] Příklady z Indie: V roce 2023 se uvádějí měsíční personální náklady na zkušeného dělníka v tovární výrobě přádelny a tkalcovny s cca 310 € a v šicí dílně s 340 €,[9] cena elektrického proudu s 0,094 €/Kw.[10]
V posledních letech 2. dekády byly instalovány ročně nové stroje a zařízení za cca 2 miliardy USD. [11] Stát finančně podporuje malé výrobní firmy při zakládání textilních průmyslových parků, zakládání nových podniků, výhodnými půjčkami, pomocí při zvyšování kvalifikace aj. Např. v posledních letech 2. dekády byla k těmto účelům plánována v asi 10 projektech částka přes 58 miliard USD.[12]
Tuzemské suroviny
[editovat | editovat zdroj]Ve 3. dekádě 21. století pocházejí všechna zpracovávaná přírodní vlákna z domácích zdrojů.
- Pěstování bavlníku na ploše do 12 milionů hektarů dává ročně cca 6 milionů tun vyzrněné bavlny (obojí největší na světě). Výnos cca 500 kg /ha dosahuje však jen 60 % celosvětového průměru. Jedna z hlavních příčin je, že asi 2/3 ploch zůstává bez umělého zavodňování. Pěstování bavlníku a (v naprosté převaze ruční) sklizeň bavlny zaměstnává cca 15 milionů lidí (sklizeň = 1565 prac. hodin/ha)[13] [14]
- Výroba hedvábné příze dosáhla v roce 2021 cca 34 900 tun, z toho 29 % z planého hedvábí (tussah, eri, muga), chovem housenek a smotáváním filamentu se zabývá asi 10 milionů lidí, výnos z exportu cca 250 milionů USD[15]
- Na ploše cca 800 000 ha se sklízí rostliny na 2 miliony tun jutových vláken, (70 % svět. produkce), ze kterých se vyrábí příze v 70 provozech, v sektoru pracuje 350 000 lidí.
- ca 30 000 tun hrubé vlny (74 milionů ovcí) přes 3 miliony lidí včetně výroby koberců[16]
- 280 000 t kokosových vláken, 550 000 lidí, příze, rohože, geotextilie[17]
- V roce 2018 bylo v Indii vyrobeno 1,3 milionů tun umělých vláken za cca 11,3 miliard USD, z toho (v tisících tun): polyesterová stříž 852, polyakrylonitrilová stříž 93, viskózová vlákna 370, polypropylenová vlákna 3,5[18]
Výrobní technologie a druhy výrobků
[editovat | editovat zdroj]- V roce 2021 bylo v provozu 3369 přádelen s 52,5 miliony vřeten (1/5 světové kapacity) a s 842 000 přádními rotory, ve kterých bylo zaměstnáno cca 783 000 lidí. Výroba dosahovala cca 5,7 milionů tun ročně s výnosem 10 miliard €.[1] [19] [2]
- V roce 2018 bylo ve 380 000 tkalcovnách v provozu 4,9 milionů strojů, z toho 2,52 miliony mechanických a 2,38 miliony ručních stavů. Naprostá většina z nich v malých dílnách, v průmyslových podnicích běželo jen 68 000 strojů, z toho asi 1/3 bezčlunkových tkacích strojů.
- Asi 80 % z vyrobených cca 49 miliard m² tkanin pocházelo z mechanických strojů, 16 % z ručních stavů („neorganizovaný“ sektor), jen 4 % vyrobily velké „státem řízené“ podniky. Podle materiálového složení bylo 51 % z čisté bavlny, 29% z umělých vláken a 20% ze směsových přízí.
- Většina výrobců tkanin se organizuje v regionálně dělených zájmových sdruženích tzv. clustrech.[20]
- V roce 2018 bylo v cca 5000 tisíci pletárnách instalováno 45 0000 převážně okrouhlých strojů, roční výroba dosahovala cca 8 miliard m².[8]
- V 1. dekádě 21. století bylo v provozu asi 2300 zušlechťoven (bělení, barvení, potiskování, speciální úpravy), z těch bylo cca 200 závodů součástí kombinátů, tj. ve spojení s přádelnou, tkalcovnou nebo pletárnou.[21]
- Na rok 2014 byla plánována výroba 280 000 tun netkaných textilií[22]
- Výrobou ručně vázaných vlněných koberců se zabývá asi 2 miliony lidí. Hodnota výrobků dosáhla koncem 2. dekády cca 1 miliardu € ročně.[23]
- Souhrnné údaje o ostatních druzích textilií (skané příze, provaznické výrobky, výšivky apod.) nejsou veřejně známé.
- Výroba oděvů zaměstnávala v roce 2021 cca 6 milionů lidí ve 100 000 firmách,[24] obor vykázal obchodní obrat 59 miliard USD.[25]
- Podle průzkumu (2018) v tradičním textilním regionu Puné jsou jen 2 % šicích dílen součástí akciových společností, naprostá většina se nachází ve vlastnictví jednotlivců nebo několika společníků. Asi 21 % firem zaměstnává ve výrobě více než 20 lidí, 47 % má 1 až 20 zaměstnanců a u 32 % firem je sám vlastník jediným výrobcem (jen větší výrobci zaměstnávají ve správě a zejména v prodeji 5-10 lidí). Jen asi 7 % výrobců vykazuje obchodní obrat nad 100 000 €, 70 % zůstává s příjmy pod 55 000 € za rok.[26] Na exportu textilií se podíleli výrobci oděvů (2016) s cca 20 % (z toho asi 1/3 bavlněná trička)[27]
Největší výrobci
[editovat | editovat zdroj]Firma | Rok založení |
Forma vlastnictví |
Obchodní obrat (€ x106) |
Hrubý zisk (€ x106) |
Hlavní druhy výrobků / specializace | Kapacita |
SRF | 1970 | a.s. | 1008 | 258 | chemikálie, fólie, tech. textilie, lamin. textilie | (neudána) |
Vardman | 1973 | a.s. | 741 | 117 | příze, zušlechť. tkaniny | 1,1 x106 vřeten, 1544 stavů, 481x10³ m tkanin / den |
K.P.R. | 2003 | a.s. | 424 | 100 | příze, tkaniny, oděvy, cukr | 370 x103 vřeten, 40 x10³ tun pletenin /den, 115 x106 kusů oděvů / rok |
Filatex | 1990 | osob./a.s. | 267 | 42 | PES a PP chips[29] a vlákno, stuhové tkaniny | (neudána) |
Nahar Spinning Mills | 1980 | osob. | 254 | 23 | příze, pleteniny | 520 x103 vřeten, 40 x103 kusů oděvů /den |
Indo Rama Synthetics | 1986 | a.s. | 245 | 11 | PES chips a vlákno | (neudána) |
Sanathan Textiles | 2005 | osob. | 230 | 40 | PES chips a vlákno, příze, techn. textilie | (neudána) |
Garware Technical Fibres | 1976 | a.s. | 124 | 20 | lana, provazy, sítě | (neudána) |
Ambika Cotton Mills | 1988 | a.s. | 76 | 15 | jemné bavlněné příze a tkaniny, pleteniny | 108 x103 vřeten, 40 tun pletenin /den |
Galerie indických textilií
[editovat | editovat zdroj]-
Palampore, bavlněná tkanina s ručně kreslenými vzory z 18. století
-
Výzva Gándhího z roku 1921 k bojkotu neindického oblečení
-
Košile kurta z ručně tkaného khadi (2007), propagované Gándhím k udržování indické textilní tradice
-
Ručně vázaný vlněný koberec (začátek 21. století)
-
Ručně tkané indické hedvábí dupion (2013)
-
Pestře tkaný bavlněný madras z 21. století
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Výroba textilií a oděvů v Indii na Wikimedia Commons
Textilní průmysl, Textilní průmysl v Číně, Textilní průmysl v Česku, Oděv, Konfekce
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Neumann: Textiles of India, Prestel Publishing 2020, ISBN 978-3791386850
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Assessment of textile industry [online]. Crisil, 2022-12-28 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Textile Industry in India: An Overview [online]. Gartex texproces, 2023 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Everithing you Need to Know [online]. Lio, 2022-11-04 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How Did British Rule Impact Indian Textile [online]. Fabriclore, 2022-08-13 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ The Issue of Small versus Large [online]. World Bank, 1984-05-10 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fabric production volume [online]. Statista, 2023 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lopez-AcevedoÜRobrtson: Sewing Success? The World Bank 2012, ISBN 978-0-8213-8778-8, str. 104
- ↑ a b To Promote Growth [online]. Ministry of Textiles, 2021 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spinner Salary in India [online]. Economic Research Institute, 2023 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ India electricity prices [online]. Global Petrol Prices, 2023 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile Machinery Production in India [online]. Fibre2Fashion, 2023 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile industry in India growing at 15.3% until 2023 [online]. reogma, 2019 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jabran/Chauhan: Cotton Production, Wiley Blackwell 2020, ISBN 9781119385493, str. 4-6 a 195
- ↑ Articulating the Climate-Cotton-Water Nexus [online]. Institute for Sustainable Communities, 2022 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Silk Industry and Export in India [online]. IBEF, 2022 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile Industry in India: An Overview [online]. Gartex texproces, 2023 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coir Industry and Exports [online]. Indian Trade Portal, 2022 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Man Made Fibre [online]. CEIC, 2023 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Production of yarn in India [online]. Statista, 2023 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Weaving Sector in India [online]. Textile Value Chain, 2018-06-21 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian textile industry - An overview [online]. Fibre2Fashion, 2023 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kumar: Textiles for Industrial Applications, CRC Press 2016, ISBN 9781466566507, str. 43
- ↑ Indian Handmade Carpets [online]. Home Textile, 2019-01-23 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Overview of the Indian garment industry [online]. Fibre2Fashion, 2023 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Top 10 Garment Manufacturers in India [online]. Lio, 2022-11-09 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Study on Readymade Garment [online]. Pirayeh Najibi Tabari, 2018 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fashion Industry Statistics [online]. Fashion United, 2023 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Assessment of textile industry [online]. Crisil, 2021-12-28 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What are polyester chips [online]. Yarnsand Fibers, 2020-11-11 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. (anglicky)