Přeskočit na obsah

Válka o antiochijské dědictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Válka o antiochijské dědictví
konflikt: Války křižáckých států v Levantě

Trvání12011219
Místosever Sýrie a Kilíkie
Výsledekvítězství Bohemunda IV.
Změny územídočasná okupace knížectví Kilíkijskou Arménií, arménské pevnosti obsazeny Rúmskými Seldžuky a templáři
Strany
Antiochijské knížectví Raimond-Roupen
Kilíkijská Arménie Kilíkijská Arménie
Řád johanitůŘád johanitů Řád johanitů
Antiochijské knížectví Bohemund IV.
Tripolské hrabstvíTripolské hrabství Tripolské hrabství
Řád templářůŘád templářů Řád templářů
Ajjúbovský sultanát Aleppský emirát
Jeruzalémské království Jeruzalémské království
Rúmský sultanátRúmský sultanát Rúmský sultanát
Velitelé
Lev II.
Raimond-Roupen
Bohemund IV.
Vilém ze Chartres
Ajjúbovský sultanát Al-Zahir Ghazi
Rúmský sultanát Kajkávús

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka o antiochijské dědictví byla občanská válka v letech 12011219 o trůn Antiochijského knížectví mezi dědici Raimondem-Roupenem a Bohemundem. Knížectví antiochijské bylo jedním z křižáckých států založených evropskými křižáky na severu Sýrie, konflikt probíhal v dobách křížových výprav do Levanty a byli do ní vtaženi nejen křižáci, ale i muslimové. Významná byla intervence království Kilíkijské Arménie ve prospěch Raimonda-Roupena. Válku vyvolalo sporné následnictví po Bohemundovi III., knížeti antiochijském, válka skončila vítězstvím Bohemunda IV.