Přeskočit na obsah

Václav Prokeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Prokeš
Narození29. června 1916
Straky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. srpna 1994 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povoláníarmádní pilot, palubní technik, instruktor
ZaměstnavateléRoyal Air Force, Československá armáda
Znám jakoos. č. RAF 788056
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Prokeš (29. června 1916 Straky9. srpna 1994 Praha) byl český pilot 311. československé bombardovací perutě RAF.

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Václav Prokeš se narodil 29. června 1916 ve Strakách na Nymbursku. Obecnou školu vychodil v rodné obci, měšťanskou v Nymburku, ve Všejanech se vyučil strojním zámečníkem a vystudoval průmyslovou školu. Prezenční vojenskou službu nastoupil v roce 1936 k Leteckému pluku 1 do Prahy, následně sloužil u Leteckého pluku 5 v Brně. Ve vojenské službě zůstal až do rozpuštění armády v roce 1939.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 opustil Václav Prokeš ilegálně Protektorát Čechy a Morava a odešel do Polska, kde se v srpnu téhož roku přihlásil do zde vznikající československé zahraniční jednotky. Následně byl přijat do polského armádního letectva a přesunut na letiště v Dęblinu. Po pádu Polska v září 1939 upadl do sovětské internace, po propuštění v červnu 1940 zamířil do Francie. Když se nacházel na území Turecka došlo ke kapitulaci Francie, proto byl společně s dalšími dopraven do Spojeného království, kam dorazil v říjnu 1940. Zde byl přijat do Royal Air Force a po zaškolení zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Zde postupně působil jako palubní letecký technik, pilot a instruktor technického výcviku palubních techniků. Nalétal 780 operačních hodin.

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Do Československa se Václav Prokeš společně s 311. perutí vrátil v srpnu 1945. Peruť byla přetvořena na letecký dopravní pluk, ve kterém nadále létal a vedl výcvik leteckých techniků. V květnu 1950 byl komunistickou mocí z armády propuštěn a nějakou dobu nebyl schopen najít zaměstnání. Přes autoopravárenství se postupně opět dostal k opravám leteckých zařízení. V roce 1965 byl rehabilitován a poté zaměstnán ve vývoji leteckých motorů. V tomto oboru působil do odchodu do důchodu v roce 1971. Zemřel 9. srpna 1994 v Praze.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]