Václav Mrkos
| Václav Mrkos | |
|---|---|
| Narození | 17. září 1759 Litomyšl |
| Úmrtí | 26. října 1819 (ve věku 60 let) Dobrovice |
| Povolání | kreslíř a sběratel umění |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Mrkos, též Wenzel Mrkos (17. září 1759 Litomyšl[1] – 26. října 1819 Dobrovice[2]) byl český sběratel obrazů a amatérský kreslíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pokřtěn byl Václav Antonín, narodil se v Litomyšli rodičům Antonínu Mrkosovi a jeho manželce Markétě (Margaretta).[1]
Stal se dvorním radou knížete Fürstenberga, usadil se v Praze, kde vlastnil dům U zlatého jelena čp. 26 v Tomášské ulici na Malé Straně.[3] V období dědického sporu ve prospěch nezletilého Karla Egona II. (1796-1854), vnuka zemřelého knížete Karla Egona I., byl Václav Mrkos členem tzv. poručenské rady, která byla výkonným orgánem Poručenské kanceláře. Ta rozhodovala o všech správních záležitostech fürstenberského dědictví.[4]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Václav Mrkos byl ženat s Barborou (rozená Ciplová 8. června 1772 Křivoklát[5] – 16. května 1821 Praha[6])
Syn Jan se stal kontrolorem železných hutí ve Králově Dvoře a zemřel zde roku 1834. Náhrobek Janova předčasně zemřelého syna–pohrobka na příbramském hřbitově je památkově chráněn.[7]
Jako další děti Václava Mrkose, které se dožily dospělého věku, jsou uváděni synové Leopold a Václav a dcera Emiliana.[8]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Sbírka obrazů
[editovat | editovat zdroj]Václav Mrkos patřil mezi významné pražské sběratele obrazů, majitele tzv. obrazových kabinetů. Sbírka byla umístěna v jeho domě na Malé Straně, rozsah dokumentují dva zachované aukční seznamy.[3]
V roce 1821, po smrti Václava Mrkose, zapůjčili dědicové jeho sbírku obrazů na dobu deseti let Společnosti vlasteneckých přátel umění. V roce 1831 se konala licitace této sbírky a Společnost zakoupila osm obrazů holandských a rakouských malířů. Mimo to zakoupila další obrazy z vlastnictví Mrkosových dědiců.
Vlastní díla
[editovat | editovat zdroj]Václav Mrkos nakreslil řadu topografických předloh, které využili rytci Václav Alois Berger, Antonín Pucherna a další jako předlohy pro své tisky. Jeho zobrazení hradů Křivoklát a Trosky byla vydána knižně v těchto publikacích:[9]
- August Gottlieb Meissner: Historisch-malerische Darstellungen aus Böhmen (vydáno v Praze, 1798)
- František Karel Wolf ml.: Abbildungen sämtlicher alten und neuen Schlösser in Böhmen (vydáno v Praze ca 1801-1807).
Užíval většinou signaturu Wenzel Mrkos delin.
Publikace 2013
[editovat | editovat zdroj]Díla Václava Mrkose byla mezi jinými zveřejněna v publikaci Nekonečné perspektivy (Krajina a veduty 19. století ze sbírky Patrika Šimona)[10]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Některé obrazy ze sbírky Václava Mrkose, které zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění, zůstaly ve vlastnictví Společnosti, i když to její tehdejší stanovy ještě neumožňovaly. (Původně obrazy jejich majitelé zapůjčovali, tak tomu bylo i s Mrkosovou sbírkou. Společností zakoupené obrazy byly nabízeny v aukcích.) Tyto obrazy se tak staly jedním z prvotních základů dnešní Národní galerie.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Litomyšl 1735-1763, snímek 694 [online]. SOA Zámrsk [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Matrika zemřelých, Dobrovice 1797-1842, snímek 217 [online]. SOA Praha [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c SLAVÍČEK, Lubomír. Prameny k dějinám sběratelství a uměleckého obchodu v Praze kolem 1800, s. 107-108 [online]. Masarykova univerzita [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Petr. Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu. České Budějovice, 2007 [cit. 2021-02-25]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Bezecný. s. 16–17. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, Křivoklát 1749-1784, snímek 240 [online]. SOA Plzeň [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Tomáš, 1814-1850, snímek 121 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SMOLOVÁ, Věra. Pomník mateřské lásky. S. 28. Kahan [online]. Město Příbram [cit. 2021-02-23]. Čís. 2/2019, s. 28. Dostupné online.
- ↑ Feilbiethung. S. 12. K. K. priv. Prager Zeitung [online]. 1831-01-16 [cit. 2021-02-24]. S. 12. Dostupné online.
- ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: Václav Mrkos [online]. 2006 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ HNOJIL, Adam. Nekonečné perspektivy (Krajina a veduty 19. století ze sbírky Patrika Šimona) [online]. Severočeská galerie, 2013. Dostupné online.
