Václav Krejčí (architekt)
| Ing. arch. Václav Krejčí | |
|---|---|
| Narození | 28. srpna 1928 (96 let) Mělník,  Československo |
| Vzdělání | České vysoké učení technické |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | Stříbrná cena světového Bienále architektury (1987) a 14 cen v celostátních soutěžích |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Krejčí (* 28. srpna 1928, Mělník) je český architekt, který v období socialismu navrhoval a projektoval největší sídliště postavená v Ústeckém kraji (dříve Severočeském kraji). Byl autorem a hlavním projektantem výstavby nového Mostu, několika sídlišť v Ústí nad Labem či rekultivačních úprav lomu Benedikt. Je držitelem stříbrné ceny světového Bienále architektury, udělené roku 1987 v bulharské Sofii.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve středočeském Mělníku a studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství.[1] Po ukončení studií dostal umístěnku do podniku Stavoprojekt v Ústí nad Labem a ve zdejším projektovém ústavu působil po celý svůj profesní život až do roku 1996 (postupně jako projektant, hlavní architekt a ředitel). Jeho prvním úkolem byly v roce 1952 bytové domy na sídlišti Osada (dříve tzv. Stalinovky) v Litvínově. O sedm let později se společně s kolegou Jaromírem Vejlem zúčastnil soutěže na urbanistické a architektonické řešení centra nového Mostu (původní královské město Most bylo zbořeno kvůli těžbě hnědého uhlí). Tu, jako tehdy jedenatřicetiletý architekt, vyhrál a od roku 1959 vedl jako hlavní projektant dostavbu města.[2]
Od roku 1963 se podílel na výstavbě a proměně Ústí nad Labem, kde vyhrál soutěže na projektování čtvrti Severní Terasa, obvodu Krásného Března a širšího území centra města.[1] Jím projektované sídliště Severní Terasa, nacházející se ve stejnojmenné městské čtvrti, bylo jedním z nejlépe hodnocených československých sídlišť,[3] za něž obdržel ocenění Nejlepší realizace roku.[1]
V roce 1992 začal podnikat a založil projektový ateliér Arch-atelier s.r.o.[4] Při příležitosti svých 80. narozenin vydal v roce 2008 knihu o výstavbě nového Mostu s názvem Most: zánik historického města, výstavba nového města.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Most: zánik historického města, výstavba nového města. Most: AA 2000, 2008. 263 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3157-3.
- Ústí nad Labem: rozvoj města 1950–2010. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2013. 341 s. (Ústecká vlastivěda, č. IX).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KRSEK, Martin. Navrhli jsme i Jižní Terasu pro 50 tisíc lidí, říká autor sídlišť v Ústí [online]. iDNES.cz, 2013-12-26 [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Václav Krejčí [online]. Knihovna Most [cit. 2013-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Václav Krejčí [online]. Aussig.net [cit. 2013-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Krejčí, Václav, 1928 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2013-12-30]. Dostupné online.
- ↑ MYSLIVEČKOVÁ, Olga. Deník architekta [online]. Reflex, 2009-01-12 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kdo je kdo: architektura. Redakce Michael Třeštík. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2000. 318 s. ISBN 809025862X. S. 130.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001. Díl VI. (Kon–Ky). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. 512 s. ISBN 80-86171-06-X. S. 265.
- Kdo je kdo: osobnosti české současnosti. Redakce Michael Třeštík. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. 780 s. ISBN 80-902586-7-0. S. 337.
- SÍGL, Miroslav. Kdo byl a je kdo: Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko: osobnosti, samospráva, historie. Praha: Libri, 2007. 646 s. ISBN 978-80-7277-351-0. S. 235.
- KREJČÍ, Václav. Most: zánik historického města, výstavba nového města. Ústí nad Labem: AA 2000, a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Krejčí (architekt)
- VORLÍČEK, Janni. Po Severní mohla vyrůst také Jižní Terasa [online]. Ústecký deník, 2013-12-18 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online.
