Přeskočit na obsah

Václav Grubhoffer

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Wikipedie:ES
doc. Mgr. et Mgr. Václav Grubhoffer, Ph.D.
Narození19. října 1981
Polička
PracovištěFilozofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých budějovicích
Oboryhistorie, romanistika
Významná dílaPod závojem smrti: Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914, 2013

Zdánlivá smrt: Noční můra osvícenské Evropy, 2018

Zrcadlo duše a doby: Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu, 2021
Ocenění2020 - Cena rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za prestižní vědeckou publikaci: Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy.

2015 - Cena Zdeňka Horského za dizertační práci Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914) – udělila Společnost pro dějiny věd a techniky v Praze za nejlepší kvalifikační práci za rok 2014 z oblasti dějin vědy.

2005 - Cena Josefa Šusty udílená Sdružením historiků České republiky – Historickým klubem 1872 začínajícím historikům za nejlepší studentskou práci v rámci celostátní konference Historie, za studii Posvátné v profánním aneb smrt a pohřeb šlechtice na samém konci "dlouhého" 19. století.
RodičeLibor Grubhoffer
Webhttps://www.jcu.cz/cz/univerzita/lide/clovek?identita=GRUBHOFFER_Vaclav_32540
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Grubhoffer (* 19. října 1981 Polička) je v současné době (2024) docentem ústavu romanistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Má na svém kontě několik vydaných historických monografií, přispěl do nespočtu monografií svou kapitolou, vydává vědecké články pro vědecké časopisy Knihy a dějiny[1], Theatrum Historiae[2] a další. Dále se věnuje přednášení pro odbornou veřejnost, přednášení tzv. popularizačních přednášek. Vyučuje na Jihočeské univerzitě předměty ústavu romanistiky, například Dějiny románských zemí, Italské reálie či Italský jazyk.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Základní informace

[editovat | editovat zdroj]

Václav Grubhoffer se narodil 19. října 1981 do rodiny biochemika, parazitologa a vysokoškolského pedagoga, profesora Libora Grubhoffera v Poličce. Matkou Václava je Hana rozená Štrofová, kterou si Libor vzal, když byl v pátém ročníku na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity.[4]

První sourozenec Marek se narodil v roce 1989. [4]

Václavova a Markova rodina byla rozložena, když se jeho rodiče rozvedli a otec se v roce 2002 oženil s Danielou Vyžrálkovou. V roce 2004 se bratrům narodila poloviční sestra Anna.[4]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
  • 1993–2001 Biskupské gymnázium Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích.[3]
  • 2001–2007 Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Historický ústav - magistr- Kulturní historie[3]
  • 2007–2013 Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Historický ústav- doktorát- České dějiny[3]
  • 2016–2019 Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Ústav romanistiky - magistr - Italský jazyk[3]
  • 2022 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně - Habilitační řízení v oboru Historie - obecné dějiny[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Monografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pod závojem smrti: Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732-1914[5]
  • Zdánlivá smrt: Noční můra osvícenské Evropy[6]
  • Zrcadlo duše a doby: Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu[7]

Participace v monografiích

[editovat | editovat zdroj]
  • Italské knihy pernštejnského dědice. Sbírka jazykových italik Ferdinanda Augusta Leopolda z Lobkowicz (1655–1715), in: Pavel Marek - Petr Vorel a kol., Pernštejnové v evropských dějinách, Červený Kostelec: nakladatelství Pavel Mervart, s. 187-215 a 259-269.
  • Současný světový bestseller po italsku: Literární fenomén Eleny Ferrante, in: Petr A. Bílek, Martin Dvořák a Pavel Král (eds.) a kol., Jak se dělá věda na Filozofické fakultě JU, České Budějovice, s. 116-125.
  • Co nelze spatřit pouhým okem...Dimitrij Slonim, lovec mikrobů a kulturní historik, in: Jiří Petráš - Jitka Rauchová - Bohumil Jiroušek - Hana Kábová (edd.), Excentrici, ironici, outsideři ve středoevropské moderní kultuře, České Budějovice, s. 168-187 (= Jihočeský sborník historický, Supplementum 10).
  • Tichý dům u sv. Jiljí. Pohřby jako prostředek reprezentace rodu Schwarzenbergů na Třeboňsku v letech 1681–1939, in: Ludmila Ourodová-Hronková (ed.), Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska. Proměna krajiny na vybraných schwarzenberských panstvích v letech 1660–1930, Národní památkový ústav, České Budějovice, s. 250-263.
  • Fear of Seeming Death in Eighteenth-Century Europe, in: Albrecht Classen (ed.), Death in the Middle Ages and Early Modern Times. The Material and Spiritual Conditions of the Culture of Death,De Gruyter: Berlin-Boston, s. 491-517 (the series Fundamentals of Medieval and Early Modern Culture, Volume 16).
  • Paměť rodu v zrcadle smrti. Funerální obřady v rodině Schwarzenberků v občanské době, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Paměť urozenosti, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 188-208.

Články ve vědeckých časopisech

[editovat | editovat zdroj]
  • Čtením ke zdraví? Medicínské knihy barokní čtenářky Marie Ernestiny z Eggenbergu (1649-1719)[1]
  • Zdánlivá smrt jako kulturotvorný fenomén [8]
  • Nemoc, terapie a umírání v medicíně konce raného novověku: proměny konceptů mezi barokem a první polovinou 19. století [9]
  • Medikalizace smrti na přelomu 18. a 19. století. Okamžik smrti, zdánlivá smrt a vzorce chování k mrtvým z hlediska dějin lékařství [2]
  • Dying, Death and Funeral Ceremonies of Austrian Aristocracy in the 19th Century Habsburg Monarchy (an Example of the Schwarzenberg Family)[10]

Překlady z italštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Maurizio Gonzaga, Od českého lva k císařské orlici. Gonzagové a jejich vztahy s pražským císařským dvorem v době Lucemburků, Genealogické a heraldické listy 43, 2012, č. 2, s. 20-32 (spoluautor Pavel Marek).
  • Luigi Bartolomei – Francesca Marcheselli, Manifest posvátného futuristického umění. Mezi italskou utopií a evropskými zkušenostmi, Jihočeský sborník historický 81, 2012, Suppl. 4, s. 517-535.

Rozhovory

[editovat | editovat zdroj]
  • 4. 4. 2024, Pouštění žilou, opium, drastický klystýr, ale i odpolední partii biliáru předepisovali doboví lékaři.[11]
  • 11. 1. 2024, Schwarzenbergové pohřbívali srdce svých knížat odděleně. Sedm srdcí zemřelých šlechticů je uloženo v Českém Krumlově. [12]
  • 8. 12. 2023, Zahalené lovecké tesáky, průvod a hrobka jako druhý domov, kam jeden ze Schwarzenbergů putoval až z Číny. Rodové pohřby psaly historii. [13]
  • 2. 11. 2021, Strach z pohřbení zaživa změnil medicínu. Přišlo potvrzování smrti i první pomoc, říká kulturní historik.[14]
  • 23. 5. 2018, Pohřbu zaživa se lidé báli, v márnicích byly alarmy, líčí historik.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b GRUBHOFFER, Václav. Čtením ke zdraví? Medicínské knihy barokní čtenářky Marie Ernestiny z Eggenbergu (1649-1719). Knihy a dějiny. 2023, roč. 30, čís. 1-2, s. 36–60. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 1210-8510. DOI 10.23852/KAD.2023.30.02. 
  2. ↑ a b LEDVINKA, Václav. Centra, zázemí a periferie hospodářského života raně novověké společnosti v zemích České koruny. O smyslu hospodářských dějin raného novověku. Theatrum historiae. 2023-07-13, čís. 32, s. 11–30. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 2571-0621. DOI 10.46585/th.2023.32.01. 
  3. ↑ a b c d e f USER, Super. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Člověk. www.jcu.cz [online]. [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Libor Grubhoffer (1957). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ GRUBHOFFER, Václav; SCHWARZENBERG. Pod závojem smrti: poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732-1914 = Unter dem Schleier des Todes. Vydání první. vyd. České Budějovice: Vydala Společnost pro kulturní dějiny ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov 441 s. ISBN 978-80-905264-2-6. 
  6. ↑ GRUBHOFFER, Václav. Zdánlivá smrt: noční můra osvícenské Evropy. 1. vydání. vyd. Polička: Městská knihovna Polička 318 s. (Kulturní dějiny). ISBN 978-80-906832-3-5, ISBN 978-80-257-2409-5. 
  7. ↑ GRUBHOFFER, Václav. Zrcadlo duše a doby: italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu. Vydání první. vyd. České Budějovice: Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis, 2020. 202 stran, 20 nečíslovaných stran obrazových příloh. Bibliotheca viva; IV, 2020. 202 s. ISBN 978-80-7394-829-0. 
  8. ↑ GRUBHOFFER, Václav. "Je to boj přírody o život & smrt...". Cornova. 2015, roč. 5, čís. 2, s. 76–91. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 1804-6983. DOI 10.51305/cor.2015.02.05. 
  9. ↑ ŽIŽKA, Jan. On Manorial Homesteads in South Moravia from the Late 17th to the Late 19th Century. Průzkumy památek. 2021-06-15, roč. 28, čís. 1, s. 21–50. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 1212-1487. DOI 10.56112/pp.2021.1.03. 
  10. ↑ Annales Universitatis Apulensis Series Historica. 2024-04-15, roč. 28, čís. Special. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 1453-9306. DOI 10.29302/auash.2024.28.2. 
  11. ↑ Pouštění žilou, opium, drastický klystýr, ale i odpolední partii biliáru předepisovali doboví lékaři. České Budějovice [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ LEFKOWITZ, R. J. Identification of adenylate cyclase-coupled beta-adrenergic receptors with radiolabeled beta-adrenergic antagonists. Biochemical Pharmacology. 1975-09-15, roč. 24, čís. 18, s. 1651–1658. PMID: 11. Dostupné online [cit. 2024-08-20]. ISSN 0006-2952. DOI 10.1016/0006-2952(75)90001-5. PMID 11. 
  13. ↑ LIBOVICKÁ, Kateřina. Zahalené lovecké tesáky, průvod a hrobka jako druhý domov, kam jeden ze Schwarzenbergů putoval až z Číny. Rodové pohřby psaly historii. Deník N [online]. 2023-12-08 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka Vrtišková. Strach z pohřbení zaživa změnil medicínu. Přišlo potvrzování smrti i první pomoc, říká kulturní historik. Deník N [online]. 2021-11-02 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ KUBÁT, Petr. Pohřbu zaživa se lidé báli, v márnicích byly alarmy, líčí historik. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Grubhoffer

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Grubhoffer&oldid=24268741“